Zákon má zajistit stejná „práva“pro tisíce výjimečných domů

Praha, Brno, Ostrava, ale také Karviná, Valašské Meziříčí nebo Klatovy. V Česku je kolem 600 památkových rezervací a zón. Majitelé objektů v těchto místech mají mít snazší cestu k dotacím.

Je to letitý problém. Dva domy v historickém centru města. Jeden je památkově chráněný a druhý není. Oba přitom byly postaveny v podobné době, mají historicky cennou fasádu a majitelům obou domů do opravy mluví památkáři. Přesto může o dotaci zažádat jediný, ten, který vlastní objekt památkově chráněný.

Právě to má změnit nový památkový zákon. „Stávající úprava zákona o státní památkové péči se k památkovým územím chová macešsky,“vysvětluje změnu ředitel Památkové inspekce ministerstva kultury Martin Zídek, který byl u přípravy zákona.

Pro úřad, jemuž šéfuje Daniel Herman, jde o zásadní dokument. Současný památkový zákon totiž platí už od roku 1987, od té doby byl víc než třicetkrát upravován. Nikomu se však nepodařilo prosadit jeho kompletní přepracování. Změna by měla začít platit od roku 2018, do vlády však má jít dokument, který má v současnosti téměř sto stran, už příští měsíc.

A právě snazší cesta, jak se dostat k penězům na opravu historických budov, má být jeho nejzásadnější změnou. Ministr Herman přitom bude mít co dělat. Už v současnosti totiž počet žadatelů o dotace dvojnásobně převažuje nabídku.

„Mám s tím patnáct let zkušeností. Žádat o dotace je boj,“říká Ladislav Henek, který opravuje památkově chráněný klášter v Pivoni u Domažlic. S novým zákonem se přitom okruh lidí, kteří mohou o dotaci zažádat, mnohonásobně rozroste. Ministerstvo kultury však nepředpokládá, že by to automaticky znamenalo také nutnost mnohonásobně navýšit rozpočet. „Máme zkušenosti s programy na „nepamátky“na území obcí a krajů a překvapivě v nich nějaký extrémní převis není,“tvrdí Zídek.

Ministr Herman věří, že k naplnění ambiciózního plánu by stačilo, kdyby se jeho úřadu podařilo zvýšit podíl kultury na státním rozpočtu ve výši jednoho procenta. To by se mu mohlo podařit: vláda se totiž k tomuto cíli přihlásila i ve svém programovém prohlášení.

„Dnes má ministerstvo kultury rozpočet 11 miliard, jedno procento rozpočtu, kterého bychom chtěli dosáhnout v roce 2017, by bylo zhruba 15,4 miliardy korun,“říká Herman. Na opravy historických budov by pak podle něho mohly být vyčleněny stovky milionů navíc. Jeho úředníci jsou přitom přesvědčeni, že peníze nebudou končit u vlastníků nemovitostí, kteří jednoduše budou chtít vydělat.

„Pokud se v památkové zóně obje- ví třeba panelák, který tam v sedmdesátých letech muž na radnici postavil, neznamená to, že majitel dostane dotaci na zateplení nebo výměnu plastových oken. Zkusit to majitelé můžou, ale památková péče na to určitě přispívat nebude,“uvádí Zídek.

„Nikdo si nemůže myslet, že z dotace vybuduje půdní vestavbu. To není památkářský vícenáklad, na který má být směřována dotace,“vysvětluje. Památkářským vícenákladem, na který bude možno žádat o podporu, jsou například oprava zdobné fasády, historického krovu a dalších zdánlivých detailů, které sice „nestačí“na to, aby se budově dostalo památkové ochrany, ale mají určitou historickou hodnotu.

Vedle finančních dotací mají mít lidé vlastnící objekty v památkových rezervacích a zónách i více možností využít bezplatného poradenství oblastních pracovišť Národního památkového ústavu.

„Mám s tím patnáct let zkušeností. Žádat o dotace je boj.“