Jágr je ideální pacient. Už

Djokovičovy oči. Železného jazyk. Jágrův malíček. Fyzioterapeut Pavel Kolář vysvětluje, jak tyto části těla ovlivňují výkony sportovních géniů.

Musí se snoubit víc faktorů. Určité zdravotní předpoklady, motivace věnovat se sportu úplně naplno. Jarda dává hokeji strašně moc; i to, že není ženatý, má svůj význam. Svůj volný čas může věnovat koncentraci na hokej. Je v hokeji v podstatě pořád. Když se oženíte nebo máte nějaký byznys, což je v tomhle věku normální, dostává vám to hlavu jinam a podepisuje se to pak i na výkonu. Pokud se začne víc věnovat vedení Kladna, nebude jeho výkon takový, jaký podává. Lidé jako on, Honza Železný nebo Novak Djokovič mají jednu společnou věc: velmi dobrou úroveň takzvaných gnostických a s tím spojených pohybových koordinačních funkcí. Umějí velmi dobře vyhodnotit informace z kloubů, ze svalů, ze šlach. Mají lepší optické zpracování informací, ale i z dalších modalit (smyslů), včetně akustických. Jarda má vynikající periferní a hloubkové vidění. Nebo takový Djokovič: oproti vám on vidí míček skoro zpomaleně, úplně jinak než normální smrtelník. Je skutečně okamžitě schopen rozlišit minimální změnu; třeba i komerční nápis na hokejce, neboť má o maličko jinou pružnost. Stejně tak pozná, kdo mu brousil brusle. Kvalita těchto mozkových funkcí je determinována geneticky a vyvíjí se v prvních letech života. Jarda k ní má nadání, ale co je důležité, že tyto schopnosti rozvíjí také způsobem tréninku. Nejde jen o sílu a rychlost, ale i o úroveň kvality při centrálním zpracování senzorických funkcí. Ty pak rozhodují o kvalitě koordinace pohybu. Tyto funkce uzrávají mezi 2. až 12. rokem (některé studie uvádějí 16. rokem). Proto tyto funkce lze testovat dříve než rychlostní, silové či vytrvalostní předpoklady. Jejich kvalitu lze dobře posoudit už v šesti sedmi letech. Na jedné straně Gaussovy křivky jsou lidé s vynikající kvalitou těchto funkcí, na druhé ti, kteří mají tyto funkce porušené. Odborně se tomu říká vývojová dyspraxie. Ta je důvodem pro určitou nešikovnost, tito lidé mají častější úrazy, chronické potíže pohybového aparátu. Co je také důležité: velmi často se horší kvalita těchto funkcí promítá do psychosociálních vztahů a chybného vyhodnocení bolesti. Aby sportovci dosáhli maximálního výkonu, nestačí jen zvedat činky, mít při kondičním tréninku v uších walkmana, musíte trénovat i prožitek pohybu. Kvalita prováděného pohybu má také velký význam pro prevenci zranění. Většina mladých kluků ovšem trénuje pohyb bez jeho prožitku. Nevnímají jeho sémantiku, tedy jeho vnitřní význam. Ale on to cítil. Dost často i trochu utíkal z tréninků a cvičil doma sám. Cítil, že mu zařazení se do určitého typu tréninku poškozuje a rozbíjí koordinaci. Ovšem ani on to ze začátku nedělal dobře. Hodně trénoval nohy, čímž si vytvořil určitou nerovnováhu mezi trupovou stabilizací a dolními končetinami, což byl jeden z důvodů, proč měl chronické obtíže s třísly. A dneska vidíte, že už tak časté nejsou. Moc ho nespatříte, že by v posilovně tahal činky. Pracuje hodně se svým tělem, dělá specifickou sílu a trénuje neustále i ono vnímání pohybu. Často se o tom bavíme, diskutujeme. Vnímání těla má nyní Jarda tak enormní, že se mu skutečně i minimální problém v oblasti brusle začne promítat do ramene, kyčle a podobně. Je schopen vše daleko dříve identifikovat a nějakým způsobem na tom začít sám pracovat. Nyní sám dokáže velmi citlivě rozeznat nějaký problém a sám nahradit Pavla Koláře tím, že si najde cestu. Přes určitá cvičení a cílené uvolnění svalů si pomůže. Ano, o tohle se snažíme i na klinice. Problematika pohybového systému není opravárenství. Pacient a jeho organismus se musí spoluúčastnit; vtažení člověka do léčby a jeho náhled na problém jsou pro výsledek léčby klíčové. Samozřejmě je jde aplikovat na každého. Je důležité dostat je do metodiky tréninku v dětském věku. V něm by se měla co nejvíce rozvíjet složka koordinace pohybu, ne složka síly či vytrvalosti. Byl jsem na něj trošku naštvaný, když dal na Facebook video s tím jeho tréninkem ve vestě a se závažími na kotnících. To může dělat on ve svém věku za svých předpokladů; už je zralý, hotový. Když to ale převezmou nebo se tím začnou inspirovat mladí hokejisté či jejich rodiče, může to u kosterně nezralého organismu hodně ublížit.

Velmi důležité bylo, že posílil trupo- vé svalstvo. Nejde o břišní a zádové svaly, ale o sílu souhry, která reguluje nitrobřišní tlak, resp. hydrostatický tlak, a tím stabilizuje pánev proti dolním končetinám. Pomáhá to při prevenci problémů, jež měl – ať už s třísly, nebo se zády. U něj hraje velkou roli také postavení nože brusle i třeba palce nohy v brusli. Jednu dobu jsme právě postavení palce korigovali a mělo to své důsledky pro zatížení svalstva v oblasti pánevního pletence. Ne, je skutečně vidět, že je velmi dobře připraven. Hodně na sobě pracoval: životosprávou i způsobem cvičení. Protože se známe, vidím to už ve chvíli, kdy přijde do dveří. Když se svlíkne v šatně, už tušíte, jak na tom asi je. Samozřejmě si uvědomuje, že s věkem výživu musí víc respektovat než někdy ve dvaceti letech. Operované rameno vám změní pocit, rozsah pohybu a tím i trochu koordinaci. Kdybyste u Djokoviče nebo Federera malinko změnil úchop rakety, výplet rakety či způsob nadhozu při servisu, má to obrovské důsledky pro výkon. Stejně tak stačí malé zranění – a na výkonu se to promítne v detailu. Nemusí to být viditelné markantně, ale v detailu spatříte, že třeba právě střela není tak přesná, jako ji míval dřív. Cítím, že pro to operace měla do určité míry důsledky. Má, změna úchopu najednou vede k jinému zatížení ramenního kloubu. Když máte karatistu, co chce dosáhnout maximální síly při úderu, tak netrénuje triceps nebo jiný sval, ale celý pohyb. Každý ze segmentů pohybu má svoji úlohu. Když mu jen postavíte jinak dolní končetinu, třeba aby ji víc vytočil nebo ohnul prsty, automaticky se to promítne do síly pohybu ruky, která provádí švih. A když mu řeknete, aby dal jazyk na druhou stranu, nemůže dát takovou sílu do odhodové končetiny. Jazyk je součástí celku. Může hrát roli v tom, že ho začne bolet rameno nebo tříslo, že nebude mít takovou přesnost střelby.