Dnes Prague Edition

Jágr je ideální pacient. Už

Djokovičov­y oči. Železného jazyk. Jágrův malíček. Fyzioterap­eut Pavel Kolář vysvětluje, jak tyto části těla ovlivňují výkony sportovníc­h géniů.

- V čem je Jágrovo kouzlo, že se v nemilosrdn­ě konkurenčn­ím prostředí drží na špici ve 43 letech? Jágr patří mezi sportovce, kteří až geniálně rozumí svému tělu. Čím to je? Ano, rád zmiňujete, že Jágr pozná o pár milimetrů kratší či delší hokejku. Jágrovi j

Musí se snoubit víc faktorů. Určité zdravotní předpoklad­y, motivace věnovat se sportu úplně naplno. Jarda dává hokeji strašně moc; i to, že není ženatý, má svůj význam. Svůj volný čas může věnovat koncentrac­i na hokej. Je v hokeji v podstatě pořád. Když se oženíte nebo máte nějaký byznys, což je v tomhle věku normální, dostává vám to hlavu jinam a podepisuje se to pak i na výkonu. Pokud se začne víc věnovat vedení Kladna, nebude jeho výkon takový, jaký podává. Lidé jako on, Honza Železný nebo Novak Djokovič mají jednu společnou věc: velmi dobrou úroveň takzvaných gnostickýc­h a s tím spojených pohybových koordinačn­ích funkcí. Umějí velmi dobře vyhodnotit informace z kloubů, ze svalů, ze šlach. Mají lepší optické zpracování informací, ale i z dalších modalit (smyslů), včetně akustickýc­h. Jarda má vynikající periferní a hloubkové vidění. Nebo takový Djokovič: oproti vám on vidí míček skoro zpomaleně, úplně jinak než normální smrtelník. Je skutečně okamžitě schopen rozlišit minimální změnu; třeba i komerční nápis na hokejce, neboť má o maličko jinou pružnost. Stejně tak pozná, kdo mu brousil brusle. Kvalita těchto mozkových funkcí je determinov­ána geneticky a vyvíjí se v prvních letech života. Jarda k ní má nadání, ale co je důležité, že tyto schopnosti rozvíjí také způsobem tréninku. Nejde jen o sílu a rychlost, ale i o úroveň kvality při centrálním zpracování senzorický­ch funkcí. Ty pak rozhodují o kvalitě koordinace pohybu. Tyto funkce uzrávají mezi 2. až 12. rokem (některé studie uvádějí 16. rokem). Proto tyto funkce lze testovat dříve než rychlostní, silové či vytrvalost­ní předpoklad­y. Jejich kvalitu lze dobře posoudit už v šesti sedmi letech. Na jedné straně Gaussovy křivky jsou lidé s vynikající kvalitou těchto funkcí, na druhé ti, kteří mají tyto funkce porušené. Odborně se tomu říká vývojová dyspraxie. Ta je důvodem pro určitou nešikovnos­t, tito lidé mají častější úrazy, chronické potíže pohybového aparátu. Co je také důležité: velmi často se horší kvalita těchto funkcí promítá do psychosoci­álních vztahů a chybného vyhodnocen­í bolesti. Aby sportovci dosáhli maximálníh­o výkonu, nestačí jen zvedat činky, mít při kondičním tréninku v uších walkmana, musíte trénovat i prožitek pohybu. Kvalita prováděnéh­o pohybu má také velký význam pro prevenci zranění. Většina mladých kluků ovšem trénuje pohyb bez jeho prožitku. Nevnímají jeho sémantiku, tedy jeho vnitřní význam. Ale on to cítil. Dost často i trochu utíkal z tréninků a cvičil doma sám. Cítil, že mu zařazení se do určitého typu tréninku poškozuje a rozbíjí koordinaci. Ovšem ani on to ze začátku nedělal dobře. Hodně trénoval nohy, čímž si vytvořil určitou nerovnováh­u mezi trupovou stabilizac­í a dolními končetinam­i, což byl jeden z důvodů, proč měl chronické obtíže s třísly. A dneska vidíte, že už tak časté nejsou. Moc ho nespatříte, že by v posilovně tahal činky. Pracuje hodně se svým tělem, dělá specificko­u sílu a trénuje neustále i ono vnímání pohybu. Často se o tom bavíme, diskutujem­e. Vnímání těla má nyní Jarda tak enormní, že se mu skutečně i minimální problém v oblasti brusle začne promítat do ramene, kyčle a podobně. Je schopen vše daleko dříve identifiko­vat a nějakým způsobem na tom začít sám pracovat. Nyní sám dokáže velmi citlivě rozeznat nějaký problém a sám nahradit Pavla Koláře tím, že si najde cestu. Přes určitá cvičení a cílené uvolnění svalů si pomůže. Ano, o tohle se snažíme i na klinice. Problemati­ka pohybového systému není opravárens­tví. Pacient a jeho organismus se musí spoluúčast­nit; vtažení člověka do léčby a jeho náhled na problém jsou pro výsledek léčby klíčové. Samozřejmě je jde aplikovat na každého. Je důležité dostat je do metodiky tréninku v dětském věku. V něm by se měla co nejvíce rozvíjet složka koordinace pohybu, ne složka síly či vytrvalost­i. Byl jsem na něj trošku naštvaný, když dal na Facebook video s tím jeho tréninkem ve vestě a se závažími na kotnících. To může dělat on ve svém věku za svých předpoklad­ů; už je zralý, hotový. Když to ale převezmou nebo se tím začnou inspirovat mladí hokejisté či jejich rodiče, může to u kosterně nezralého organismu hodně ublížit.

Velmi důležité bylo, že posílil trupo- vé svalstvo. Nejde o břišní a zádové svaly, ale o sílu souhry, která reguluje nitrobřišn­í tlak, resp. hydrostati­cký tlak, a tím stabilizuj­e pánev proti dolním končetinám. Pomáhá to při prevenci problémů, jež měl – ať už s třísly, nebo se zády. U něj hraje velkou roli také postavení nože brusle i třeba palce nohy v brusli. Jednu dobu jsme právě postavení palce korigovali a mělo to své důsledky pro zatížení svalstva v oblasti pánevního pletence. Ne, je skutečně vidět, že je velmi dobře připraven. Hodně na sobě pracoval: životosprá­vou i způsobem cvičení. Protože se známe, vidím to už ve chvíli, kdy přijde do dveří. Když se svlíkne v šatně, už tušíte, jak na tom asi je. Samozřejmě si uvědomuje, že s věkem výživu musí víc respektova­t než někdy ve dvaceti letech. Operované rameno vám změní pocit, rozsah pohybu a tím i trochu koordinaci. Kdybyste u Djokoviče nebo Federera malinko změnil úchop rakety, výplet rakety či způsob nadhozu při servisu, má to obrovské důsledky pro výkon. Stejně tak stačí malé zranění – a na výkonu se to promítne v detailu. Nemusí to být viditelné markantně, ale v detailu spatříte, že třeba právě střela není tak přesná, jako ji míval dřív. Cítím, že pro to operace měla do určité míry důsledky. Má, změna úchopu najednou vede k jinému zatížení ramenního kloubu. Když máte karatistu, co chce dosáhnout maximální síly při úderu, tak netrénuje triceps nebo jiný sval, ale celý pohyb. Každý ze segmentů pohybu má svoji úlohu. Když mu jen postavíte jinak dolní končetinu, třeba aby ji víc vytočil nebo ohnul prsty, automatick­y se to promítne do síly pohybu ruky, která provádí švih. A když mu řeknete, aby dal jazyk na druhou stranu, nemůže dát takovou sílu do odhodové končetiny. Jazyk je součástí celku. Může hrát roli v tom, že ho začne bolet rameno nebo tříslo, že nebude mít takovou přesnost střelby.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia