slavnější vědci a vynálezci Prahy
Mnohými znamenitými rodáky, kteří zazářili v medicíně, architektuře či archeologii, se může chlubit česká metropole.
PRAHA Léky, krotící zabijácký virus HIV, objevy pod žhavým pouštním sluncem, báječné létající stroje i imaginativní stavby, dodnes jitřící ducha a mysl. Taková jsou NEJ pražských rodáků.
proslulejší chemik
Dokázal léčit svět, touhle vizitkou se může chlubit profesor Antonín Holý, absolvent organické chemie na pražské přírodovědecké fakultě. Na začátku jeho neobyčejné mise stálo v 60. letech 20. století antiherpetikum Duviragel, přípravek proti oparům. Na konci úctyhodné vědecké kariéry to byl první lék na snížení rizika samotné nákazy virem HIV. Preparát schválil americký úřad pro kontrolu léčiv před třemi lety, shodou okolností v době smrti profesora Holého. Právě v USA byli jako jediní schopni zvládnout to, co nedokázalo žádné pracoviště v celé Evropě – vývoj léků podle Holého látek.
větší objevitelé
Hrobka z nekropole v egyptském Abúsíru z éry 5. dynastie, vybavená modely nástrojů a nádob, jež unikly pozornosti rabujících zlodějů, patří letos mezi nejčerstvější objevy českých archeologů. Mezi nimi je také absolvent pražské univerzity profesor Miroslav Bárta, který pod horkým pouštním sluncem prožil čtvrt století. Od roku 2003 vede výzkumy v egyptské Západní poušti a od roku 2005 je zástupcem vedoucího výzkumu lokality Abúsír. Před dvěma lety zažil v Abúsíru otevření zapečetěného sarkofágu staroegyptského hodnostáře, odkrytí hrobu egyptské princezny Šeretnebte či místa posledního odpočinku královského lékaře.
významnější zakladatel
Na rýsovacím stole Pavla Beneše vznikaly úžasné československé letecké konstrukce 20. let 20. století. To je vizitka jednoho z otců zakladatelů proslulé továrny Avia. Druhým se v roce 1919 stal Antonín Hajn. Iniciály obou konstruktérů „BH“patří neodmyslitelně ke strojům, jako například Avia BH-1. První tovární model, zrozený ve vysočanském cukrovaru v roce 1921 proslul několika nepřehlédnutelnými specifiky, tlustým profilem křídla a neobvyklým plovoucím kormidlem. Krátce nato se zrodil model BH-3, letci přezdívaný „Bejk“– v éře dvouplošníků neobvyklý dolnoplošník. Největší eso z dílny Avie však představoval typ BH-21, opora meziválečného stíhacího letectva i fenomenální akrobatický stroj. V roce 1932 Pavel Beneš odešel do Chocně, kde se jeho doménou stala sportovní letadla.
dobrodružnější badatel
Stalo se to v roce 1928 po zřícení vzducholodi Italia v mrazivé Arktidě. Tehdy třicetiletý fyzik František Běhounek společně s dalšími trosečníky strávili na kře v zajetí polárního moře v červeném stanu několik týdnů. Než se však mladý vědec vydal na osudovou expedici italského generála Umberta Nobileho, měl za sebou studia přírodních věd, radiologie i jedinečnou praxi u proslulé Marie Curie-Sklodowské. Zakladatel radiologického ústavu v Praze či observatoře na Štrbském plese zemřel prozaicky, v roce 1973 při lázeňské kúře. Kromě jiného za sebou Běhounek zanechal 65 knih a stovky statí a studií.
imaginativnější tvůrce
Jan Blažej Santini byl solitér a nenapodobitelný architekt, jehož dílo se podepsalo na české krajině. Autor expresivní barokní gotiky získal svou první velkou zakázku roku 1700 ve svých 23 letech. Tehdy měl za sebou tovaryšská léta v Itálii, odkud se vrátil nadšen tvorbou Francesca Borrominiho, současníky ocejchovaného jako „blázen“. Zbraslavský opat cisterciák Wolfgang Lochner odhadl talent mladého architekta a ten to dokázal rekonstrukcí zbraslavského konventu. Coby cisterciácký stavitel v 25 letech obdržel zakázku na jednu ze svých nejvelkolepějších staveb, kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Když ve 46 letech zemřel, zanechal za sebou taková díla jako kladrubský či žďárský klášter, patřící do zlatého fondu české architektury.
kritičtější historik
Když Gelasius Dobner „strhal“Hájkovu kroniku, mezi svými učenými kolegy moc na oblibě nezískal. Nekompromisním přístupem vůči kronikáři z 16. století však vědec v kutně piaristického mnicha, potomek pražské truhlářské rodiny, položil základy moderního českého dějepisectví. Důkladná analýza Hájkovy kroniky přivedla badatele i do archivů šlechtických rodů. A Dobner odtud dokázal vytěžit poklady v podobě neznámých a originálních dokumentů obrovské historické ceny. Roku 1764 je zpracoval v edici Monumenta historica Bohemica. Věnoval se i Velkomoravské říši, staroslovanské bohoslužbě či vztahu českého státu a říše.