Pára i elektřina slavily úspěchy nejprve v Praze

PRAHA Metropole českého království se stala svědky četných primátů v průkopnických časech vědy a techniky v 19. století.

Nadšené publikum v roce 1841 mířilo za tehdejší městské hradby Prahy, do Karlína. Na hladinu Vltavy tam bylo poprvé spuštěno plavidlo, do té doby v českém království nevídané, parník Bohemia. České vlastenectví a patriotismus poněkud kalil fakt, že konstruktéři Andrews a Ruston pocházeli z Anglie, jejich továrna však stála v ryze českém koutě. Loď byla dlouhá 38,8 metru, široká 4,9 metru. Na svou dobu se mohla pochlubit moderní kombinovanou konstrukcí. Zatímco plaňky dna, boků a paluby i páteřnice byly dřevěné, žebra lodi byla již ze železa. Na svou první plavbu Bohemia vyrazila do Drážďan. Do Prahy na ni na konci srpna 1841 doplul proslulý Hans Christian Andersen. Na něj plavba do Prahy zanechala takový dojem, že zážitky svěřil knize „Básníkův bazar“.

Tuzemský um v podobě první elektrárny v českých zemích slavil úspěch v roce 1888, kdy na Žižkově zahájila provoz Křižíkova městská elektrárna. Křižík triumfoval i na Zemské výstavě v roce 1891 – s elektrickou tramvají. Pražany si tak udobřil za to, že jeho veřejné elektrické osvětlení v roce 1887 poprvé zazářilo v Jindřichově Hradci. První Křižíkova elektrická tramvaj jela od stanice lanovky na Letné k pavilonu Zemské jubilejní výstavy. Trasa sice měřila jen pár stovek metrů, ale už v roce 1893 se trať protáhla až na 1,4 kilometru k Místodržitelskému letohrádku. Primát pražské tramvajové linky si František Křižík také vzít nenechal. V březnu 1896 se tramvaje vydaly z Prahy do Libně a Vysočan. (boh)