Úsměvy a strach pod Akropolí

ATÉNY „Nemáte prosím drobné?“ptá se prodavačka v prodejně Nového muzea Akropole postaršího francouzského páru, který chtěl knihu za dvacet čtyři eur zaplatit stoeurovou bankovkou.

A znepokojeně se dívá do pokladny, kde především v přihrádkách s pěti- a desetieurovými bankovkami začíná být prázdno. „Můžete zaplatit kartou,“nabízí prodavačka Francouzům.

Manžel už vytahuje kartu, ale jeho elegantně oblečená žena to jas- ným gestem odmítne. Sáhne do kabelky a po chvilce hledání najde dvaceti- a pětieurovou bankovku. „V hotovosti to máte lepší, ne?“řekne prodavačce anglicky a vrácené euro odmítne se slovy, že to je na pomoc Řecku z krize. „Děkujeme, držte nám palce,“odpoví prodavačka a dámy se rozloučí úsměvem.

Takových scén je kolem aténské Akropole, kam přes finanční krizi a hrozbu řeckého bankrotu míří i teď davy turistů, k vidění mnoho. Funguje tady taková zvláštní solidarita. Řekové se ze všech sil snaží, aby turistům, jednomu z hlavních zdrojů obživy, svými problémy se zavřenými bankami a bankomaty nezkomplikovali dovolenou. A turisté zase dávají Řekům najevo své sympatie, nežádají zpátky drobné a jsou vděční, že se na ně Řekové usmívají i přesto, že mají obavy z toho, co přinese zítřek.

V Řecku začátkem prázdnin začíná hlavní turistická sezona, pro několik milionů Řeků klíčové období roku, které když se povede, může je udržet nad vodou.

„Nemáme nic jiného než turistiku. Skoro nic se tu nevyrábí, téměř nic nevyvážíme, stavebnictví běží díky výstavbě hotelů... Kdyby ještě nepřijeli turisté, tak tu opravdu budeme po sezoně o chlebu ao vodě,“říká manažérka stavební společnosti Niki Vatopoulousová.