Bém a Janoušek teď už vědí, kdo po nich šel

Prohlásili se za poškozené a dostali se k „horkému“spisu

„Převzal jsem od vyslýchajícího poučení poškozeného v trestním řízení.“Tuto shodnou větu pronesli dvě červnová dopoledne loňského roku muži, kterým by pozici „poškozených“připisoval málokdo. První dnes sedí ve vězení za sražení ženy v opilosti. Druhý zmizel z veřejného života poté, co vyšlo najevo, že město, které roky řídil, ovládá ve skutečnosti jeho přítel-lobbista.

Politický podnikatel Roman Janoušek a bývalý pražský primátor Pavel Bém podle zjištění MF DNES vystupují v kauze úniku svých dnes již zlidovělých odposlechů jako poškození. Díky tomu se mohou podívat do spisu, jehož obsah eminentně zajímá řadu vlivných postav zdejšího zákulisí. Nejde v něm totiž jen o samotný únik odposlechů z tajné služby, ale rovněž o mocenské hry, které kolem sebe v té době rozehrával Vít Bárta.

Telefonáty Janouška a Béma, ve kterých se přátelsky častují přezdívkami jako Kotě, Mazánek nebo Kolibřík, pořídila v roce 2007 kontrarozvědka BIS, když mapovala vliv lobbistů na státní správu.

O dva roky později je však kdosi – vyšetřovatelé tvrdí, že tehdejší důstojník ekonomického odboru BIS Jan Petržílek – vynesl do soukromé bezpečnostní agentury ABL.

Tu tehdy ovládal Vít Bárta, kterého půl roku nato parlamentní volby dostaly až do vlády. Bártu i Petržílka kvůli odposlechům obvinil státní zástupce na podzim 2013. Roman Janoušek více než rok poté na dotaz státního zástupce, zda se únikem cítí poškozený, odpověděl jednoznačně. „Samozřejmě se poškozený v této věci cítím, a to jak v psychické, tak v obchodní rovině,“nadiktoval zapisovatelce. Do protokolů o výslechu kdysi nerozlučné dvojice Janoušek–Bém měla MF DNES možnost nahlédnout.

Vedle kauzy Nagyová, kde figurují politici a vrcholní byznysmeni, je přitom o případ Janouškových odposlechů v bezpečnostní komunitě mimořádný zájem.

Spis totiž obsahuje například výpovědi někdejšího policejního prezidenta Petra Lessyho nebo exšéfa protikorupční policie Tomáše Martince či špiček tajné služby Stanislava Vrány, ředitele ekonomického odboru, a Jana Pavlíčka, který vede oddělení boje proti terorismu. Otázky, které těmto lidem pokládal návladní Jan Binko nebo Petržílkovi a Bártovi obhájci, se týkají i dalších závažných podezření. Například, jak se Petržílek dostal z tajné služby na citlivý post šéfanalytika protikorupční policie, nebo jestli byl Roman Janoušek spolupracovníkem BIS (na což on odpověděl rázné ne) nebo jakým způsobem byl stratég Věcí veřejných Bárta a jeho bezpečnostní agentura ve spojení s tajnou službou. Svými styky s „tajnými“však překvapil i Bém. „Od zaměstnanců BIS, jejichž jména si ale již nepamatuji, jsem se dozvěděl, že BIS nedisponuje tak sofistikovanou technologií, aby mohla pořídit odposlechy v takové kvalitě. A že jediným rozhodným vysvětlením je, že to musely pořídit zahraniční tajné služby,“řekl u výslechu. Vzápětí však dodal, že své investigativní šetření zastavil, protože pochopil, že by se „brzy dostal do scénáře globálního spiknutí“.

Béma obsah spisu eminentně zajímal. Přístupu do něj se domáhal dokonce ještě měsíc předtím, než zamířil k výslechu.

„Požádal jsem o nahlédnutí do spisu a něco jsem viděl. Ale neřeknu co,“uvedl Bém.

Janoušek podle všeho tuto možnost nevyužil, zřejmě proto, že měl v té době daleko závažnější starosti. Vrcholilo totiž soudní jednání o jeho nehodě, kvůli které nakonec skončil za mřížemi.

„Požádal jsem o nahlédnutí do spisu a něco jsem viděl. Ale neřeknu co.“

Pavel Bém

bývalý pražský primátor

Kdo vynesl odposlechy Pavla Béma a Romana Janouška? Obhájci obviněných Víta Bárty a Jana Petržílka se snaží dokázat, že za to nemůžou jejich klienti, ale Janouškovy vazby na důstojníka BIS. Lobbista přiznal, že se s ním znal. Zda si tykají, si nevzpomněl.

Když toho horkého červnového dopoledne loňského roku ministři Sobotkovy vlády přijížděli do Strakovy akademie, mohli vidět, jak do protější budovy vstupuje lobbista Roman Janoušek.

Tentokrát však nešel za politiky – v domě naproti Úřadu vlády sídlí státní zastupitelství pro Prahu 1.

Janoušek tam však nešel vypovídat ani kvůli podezření, že v Praze roky ovlivňoval veřejné zakázky, což ukázaly uniklé odposlechy jeho hovorů s exprimátorem Pavlem Bémem. Státní zástupce Jan Binko si ho pozval kvůli tomu, že tyto odposlechy z tajné služby unikly – a Janoušek spolu s Bémem vystupují v roli poškozených.

Nahrávky dua Kolibřík a Mazánek, jak si do telefonu říkali, podle vyšetřovatelů vynesl z BIS její tehdejší zaměstnanec Jan Petržílek. Jejich příjemcem byl podle nich politický šachista Věcí veřejných Vít Bárta. Oba jsou kvůli tomu obviněni.

Poškozeného Janouška, přezdívaného kdysi Lord Voldemort, však výslech nezastihl v nejlepší kondici. „Chci uvést, že jsem prodělal operaci hlavy. Je to skutečnost, o které nechci, aby se dostala na veřejnost, proto se s tím taky nikde nechlubím,“nadiktoval hned zkraje do protokolu. „Zveřejnění těch odposlechů mělo vliv na moje soukromí, narušilo mi to klid po stránce psychické i obchodní,“dodal vzápětí.

Přestože vypovídal jako poškozený, přivedl si s sebou svého „dvorního“advokáta Víta Širokého.

S kým se scházel Voldemort

Obhájci obviněných Bárty a Petržílka – kterých bylo mimochodem u Janouškovy výpovědi celkem šest – se snažili odpovědnost za únik odposlechů setřást ze svých klientů a přehrát ji přímo na Janouška.

Ptali se ho mimo jiné na jeho schůzky s ředitelem protiteroristického odboru kontrarozvědky Janem Pavlíčkem. Pavlíček byl totiž jedním z lidí, kteří se v odposleších Janouškova telefonu přímo objevili, a advokáti chtěli poukázat na to, že Janouškovy vazby na BIS byly velmi úzké. Jinými slovy: že si Janoušek může za odposlechy sám.

„Několikrát jsem se s ním viděl na různých společenských akcích, kde jsme spolu neformálně hovořili. Na detaily rozhovoru si z pochopitelných důvodů nevzpomínám,“řekl Janoušek o Pavlíčkovi. Svůj vztah se zpravodajcem popsal jako „společenský“. A jestli si s jedním z nejvýše postavených mužů tajné služby tykal? „Nedokážu na to odpovědět, nepamatuji se,“odpověděl.

Schůzky lobbisty Janouška a ředitele protiteroristického odboru tajné služby, které lobbista při výslechu sám připustil, přitom už na první pohled nedávají logiku. Podle jednoho z informovaných zdrojů redakce však mohl být důvod jejich setkání velmi prozaický. Jeden z Janouškových bytů v Praze údajně sousedil s bytem muže, o kterého se Pavlíčkův odbor zajímal. Chtěli proto do lobbistova bytu nastěhovat odposlechovou techniku. Ověřit tuto teorii však nelze.

Když výslech pokračoval, právníka Lukáše Trojana, obhájce obviněného Petržílka, zajímalo, jestli se lobbista někdy setkal i s ředitelem BIS Jiřím Langem. „Nevzpomínám si, je možné, že navštívil nějakou stejnou společenskou akci jako já,“odvětil Janoušek. Jeho výslech trval hodinu.

To výpověď exprimátora Béma o den dříve byla o poznání obsáhlejší. A kromě výčtu funkcí, o které v důsledku aféry přišel, vyslovil domněnku, že odposlechy byly uměle pospojované. „Část materiálů není autentická a musela vzniknout technickou kompilací,“tvrdil Bém. Narážel tak na fakt, že v období mezi lednem a červnem 2007, kdy nahrávky vznikly, byl prý v zahraničí. „Shodou okolností jsem lezl na nejvyšší horu světa, kde odposlechy pořídit nelze, protože tam není signál,“glosoval to Bém.

Poté, co odposlechy zveřejnila na jaře 2012 MF DNES, prý Bém udeřil na Víta Bártu, zda za únikem stojí on. „Víta Bárty jsem se osobně zeptal, zdali o těchto takzvaných odposleších něco ví, on mi odpověděl, že nikoliv,“popsal svůj hovor Bém.

Prověřen a neprověřen

V bezpečnostní komunitě je kauza Janouškových odposlechů velmi bedlivě sledována. Mimo jiné proto, že výpověď obviněného Petržílka (zatím ještě stále nedokončená) svým rozsahem asi 70 stran připomí- ná spíše diplomovou práci. A vzhledem k tomu, že Petržílek působil na významné pozici v ekonomickém odboru BIS, může být poměrně výbušná.

Petržílek v ní podle informací MF DNES promluvil mimo jiné i o týmu Alfa, dříve pojmenovaném Tým Z. Jde o speciální jednotku uvnitř BIS, která má na starosti ty nejožehavější kauzy, jež se kontrarozvědky týkají, a tvoří ji téměř desítka důstojníků.

Poté, co byl Petržílek obviněn, mu Národní bezpečnostní úřad odebral bezpečnostní prověrku.

S tou má však v této kauze problémy i státní zástupce Binko. Má prověření pouze na druhý nejnižší stu- peň „důvěrné“, přitom hodně výpovědí – například důstojníka BIS Lukáše Rožnovského, který byl Petržílkovým podřízeným, je utajených na druhý nejvyšší stupeň „tajné“. To by znamenalo, že k některým důkazům se žalobce vůbec nedostane.

Binko i dozorující státní zástupce Michal Muravský však odmítli nedostatečné prověření komentovat. Podobně reagovala i mluvčí městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová. „Vzhledem k tomu, v jakém režimu je vyšetřování vedeno, nebudeme komentovat jeho podrobnosti a ani stupeň prověření vyšetřujícího státního zástupce,“řekla.