V nízké zemi se hubne i roste
Evropa do roku 2030 kompletně ztloustne. S výjimkou Nizozemců. Jak oni to dělají, že tak úspěšně jdou proti celoevropskému proudu?
Smějeme-li se občas Američanům, že jim ty neomezené možnosti (v tuto chvíli myšleno jako: možnost zajít si kdykoli do nějakého fast foodu) nějak příliš kazí postavu, podle nejnovější prognózy nás smích přejde. Zpráva Světové zdravotnické or- ganizace (WHO) nedávno na základě celoevropského výzkumu odhadla, že nejvíce ztloustnou Irové. V roce 2010 zde má podle WHO být devět z deseti (!) mužů s nadváhou a ženy se nenechají příliš zahanbit: těch by ve stejném „šanonu“mělo být 85 procent.
Co je to vlastně obezita? Definována je tak, že takzvaný index tělesné hmotnosti (BMI) je roven či přesahuje 30. A jednodušeji: Muž vysoký 182 centimetrů je obézní, když váží 100 kilogramů, žena vysoká 168 je považována za obézní, pokud váží 84 kilogramů.
V Česku má být v roce 2030 36 procent mužů a 37 procent žen obézních. Před Čechy jsou například Řekové, kde se má úroveň obezity zdvojnásobit na 40 procent stejně jako u Španělů. Mezi obezitou a ekonomickým stavem země nejde o žádnou přímou úměru.
V Nizozemsku by mohli jásat: jako v jediné zemi EU by měla obezita klesnout na osm procent u mužů a na 9 procent u žen. To už je pořádný odstup od průměru Evropy. Jak je to možné?
Zpravodajský server Deutsche Welle se to rozhodl vyzkoumat. Zjistil, že to asi nebude tím, že by místní méně chodili do McDonalda, odpírali si majonézu či pochutiny z fritovacího hrnce. Reportér serveru například zmiňuje, jak na jediné stometrové ulici v Amsterdamu napočítal čtyři podniky s hranolky a vším, co k tomu náleží. A k tomu spoustu cyklistů.
To je samozřejmě tradiční vyluštění záhady, proč Nizozemci netloustnou. Je to země kol. Nizozemci projezdí na kole více než občané kterékoli jiné země v Evropě: v průměru 2,5 kilometru za den. A na druhou věc se trochu zapomíná: v zemi se i hodně běhá. „Je pravda, že Nizozemci se hodně pohybují,“potvrzuje profesor Fred Brouns, expert na výživu z univerzity v Maastrichtu. „Například většina dětí chodí do školy pěšky či na kole. To je velký rozdíl v porovnání s ostatními evropskými zeměmi.“
Že by tedy opravdu rozhodoval o štíhlosti Nizozemců bicykl a běžecké boty? Vysvětlení potvrzují nejen fyziologové, ale i psychologové, s jedním důležitým dodatkem. „Bezpochyby má Nizozemsko výhodu, že je převážně nížinaté, a odhodlat se zde ráno k běhu či jízdě na kole do práce je snazší než ve většině jiných zemí ve světě.“ Namístě je však i otázka, zdali tak lze vysvětlit i známější primát Nizozemců – že jsou nejvyšší na světě. Podle posledních statistik měří tam- ní ženy v průměru 171 centimetrů a muži 184 centimetrů. Vědci zjistili, že průměrný Nizozemec za posledních 150 let povyrostl o 20 centimetrů (!), zatímco například průměrný Američan o šest. To jenom s bicykly souviset nebude. Tradiční vysvětlení spočívá ve výživě – jídle bohatém na maso a mléčné výrobky. V tom se však Nizozemci od řady dalších zemí příliš neodlišují.
Tým odborníků z Londýnské školy lékařství a tropických nemocí prostudoval záznamy téměř o deseti tisících Nizozemců, kteří žili v zemi v letech 1935 až 1967. A jeho vysvětlení zní: Je to tím, že vysocí Nizozemci mají průměrně více dětí, zatímco jinde mají nejvíce dětí rodiče střední postavy. Resumé: aby bylo jednou Nizozemsko svrženo z piedestalu, musí dlouháni v jiných zemích přidat v plození dětí. A je to.