Plyšový Méďa 2 bojuje za své právo občana kouřit trávu a vychovat dítě
Čekalo se přes 50 milionů dolarů za první víkend, americké tržby však zůstaly jen kolem třiceti milionů. První Méďa zrodil hit; čím se liší druhý, který dnes ovládne naše kina jako jediná novinka týdne?
Na první pohled se nic nezměnilo – a to je problém číslo jedna. Prvotní kouzlo nápadu oživit plyšového medvěda, který svého majitele v podání Marka Wahlberga provází od bujarých pánských jízd po milostné trable, už vyprchalo. Že hračka pije, kouří marihuanu, svádí blondýny a hovoří slovníkem, jenž by se v televizi před desátou večer musel prakticky celý „vypípat“, již nepřekvapí, pouze trvá. Tudíž Méďa 2 pouze rozvíjí nové variace na dané téma, nic potrhlejšího nemůže vymyslet. Ani fakt, že se plyšák ožení a chce mít děti, pročež nejprve krade sperma, pak požádá o adopci a dozví se od úřadů, že jako hračka nemá nárok. Začne vést soudní spor o svá občanská práva – a tady se rodí problém číslo dvě: aktivistické dojímání. Neboť Amanda Seyfriedová coby právnička a láska Wahlbergova hrdiny staví obhajobu jednak na podobnosti práv upíraných v historii jiným menšinám včetně Afroameričanů, jednak na medvídkově schopnosti milovat. Střední část tak dostává sentimentálně kazatelský podtón tažení proti diskriminaci, kterou si nezaslouží ani plyšák souzený za držení drog. A finále, kde méďu láká do smrtící pasti hračkářská firma Hasbro, patří už do rodiny prostinkých dětských grotesek – kdyby ovšem děti na vulgární film směly.
Se zápletkou se Seth MacFarlane prostě nevytáhl, ale vtipný stále je, třebaže spíše v drobnostech, epizodkách, odbočkách. Pokud se vytřídí prvoplánové plevy, tedy žerty postavené na hrubostech kolem sexu či vyměšování, vyloupne se zrno krutě nekorektních skečů, počínaje černoškou hovořící o „bílých negrech“a konče večerem komiků, kterým diváci k jevištní improvizaci škodolibě nabízejí posvátně nedotknutelná témata jako 11. září 2001 nebo Charlie Hebdo. A ještě jednu výhodnou libůstku si MacFarlane v Méďovi 2 dopřává: takzvané cameo čili kratičké hostování známých osobností. Hvězda amerického fotbalu Tom Brady poslouží jako oběť nočního vpádu na výpravě za spermatem, televizní moderátor Jay Leno projde uličkou hanby ze své poklesky na pánských záchodcích, ale vůbec nejlepší, protože zcela nesouvisející štěk předvede Liam Neeson coby šílený zákazník při nákupu cereálií. Mimochodem, jde o jednu z nejlepších scén, neboť vedle lidského blázna působí medvěd za pokladnou samoobsluhy naprosto samozřejmě.
Ovšem jiskřivé jednotlivosti včetně parodického rojení zvířátek při písni u nočního táboráku mají ráz televizní estrády. Těžko vykoupí ospalost, která se dostaví, když do buranské komedie vstoupí mravoličný prvek a když se část kina místo k plátnu otáčí do tmy hlediště, aby zjistila, kdo se tak vděčně směje každému dalšímu „fuck“.