Konec lichvy, která ničí dlužníky. Zakročí stát

Přísná pravidla pro úvěry ochrání především lidi, kteří si berou menší „půjčky do výplaty“

PRAHA Dva týdny na rozmyšlenou, dřívější splacení hypotéky zdarma, větší ochrana před pádem do dluhové pasti, menší tresty za nesplácení.

Lidé, kteří žijí na dluh, mají být od jara příštího roku lépe chráněni proti dravcům parazitujícím na lidském neštěstí. A půjčovat peníze bude mnohem těžší. Nový zákon o půjčkách, který ministerstvo financí snad ještě během léta předloží vládě, totiž výrazně zpřísňuje pravidla podnikání na úvěrovém trhu. Měl by z něj vymýtit nepoctivce a jasně nastavit pravidla pro všechny, kdo půjčují, bez ohledu na to, kolik a na co.

Jde přitom o velké peníze. Ke konci loňského roku dosáhl podle ministerstva financí objem spotřebitelských úvěrů 262 miliard. Z toho asi 68 miliard se půjčilo mimo banky.

Nesmí se to ale přehnat, aby se dobrý úmysl neobrátil proti dlužníkům. Zákon totiž například nařizuje, aby každý, kdo chce mimo banku půjčovat, měl na začátku kapitál aspoň dvacet milionů korun. To má trh nebankovních poskytovatelů zásadně pročistit. Zatímco teď prodá- vají nebankovní půjčky desítky tisíc lidí, nově by to mohly být jen stovky nebo tisíce.

Až praxe ukáže, jestli dvacet milionů není moc. Na trhu by totiž zůstali jen ti největší hráči, kteří zpravidla nepůjčí každému. A to by mohlo nahnat chudší lidi nebo ty, kdo měli v minulosti problémy splácet, přímo do náruče černého trhu, tedy opravdových lichvářů.

Proti zákonu by se zřejmě neměl objevit větší odpor. „Je to součást tažení proti lichvě, na kterém je politická shoda,“míní bývalý Babišův náměstek Martin Pros, který zákon připravoval.

Přesto má chystaný předpis od- půrce: Českou národní banku a další banky. Třecí plochy jsou v oblasti kontroly poskytovatelů půjček a ve zvýhodnění předčasného splacení hypotéky pro dlužníky.

Kontrola úvěrářů se týká centrál- ní banky. Ta dnes dohlíží jen na banky a kampeličky, což jsou řádově desítky subjektů. Zbytek, tedy desítky tisíc prodejců nebankovních úvěrů, spadá pod kontrolu České obchodní inspekce.

ČOI přitom stihne ročně zkontrolovat jen pár stovek z nich. Například loni to bylo 296 kontrol, v prvním letošním čtvrtletí 75 kontrol. „Pravděpodobnost kontroly vychází jednou za 196 let,“spočítal si mluvčí Provident Financial Ondřej Holoubek.

Zákon přitom navrhuje, aby dohled nad celým úvěrovým trhem měla ČNB. Ta se tomu bránila. Na nepoctivce totiž není při jejich dneš- ním počtu vidět, což si ČNB zřejmě nechtěla vzít na svá bedra.

Sama ČNB se nechce k zákonu veřejně vyjadřovat do doby, než skončí připomínkové řízení, tedy do 20. července. Podle informací MF DNES se s ní ale Pros ještě před svým vynuceným odchodem z ministerstva předběžně dohodl. Nastavily se takové podmínky vstupu na trh – například zmíněný počáteční kapitál, placené licence, povinné zkoušky pro prodejce či nové povinnosti v oblasti interního řízení půjčujících firem, díky kterým by se měl počet nebankovních úvěrářů výrazně snížit.

„Je to součást tažení proti lichvě, na kterém je politická shoda.“

Martin Pros bývalý náměstek ministra financí

„Máme obavu, že kvůli zkouškám přijdeme o některé obchodní zástupce.“

Ondřej Holoubek mluvčí Provident Financial

Další zájmovou skupinou, jíž některé pasáže navrhovaného zákona vadí, jsou banky. Stát jim totiž chce vzít poplatky, které si účtují za předčasné splacení úvěrů na bydlení (podrobnosti v infografice výše).

Banky naznačují, že kvůli levnějšímu splacení hypotéky mohou úvěry zdražit. Argumentují tím, že musí pokrýt náklady, které s hypotékou mají a na něž si při nečekaně kratší délce splácení – a tedy nižším inkasovaným úrokům – nestihnou vydělat.

„Poskytovatelé hypoték musí být proti dlouhodobému úvěru zajiště- ni též dlouhodobým financováním, které má svou cenu. Lze tedy říci, že možnost předčasného splacení bude pro banku znamenat ztrátu, takže banky budou muset toto riziko a náklad započítat do ceny úvěru,“vysvětlil náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.

Rizikové půjčky před výplatou

Jakkoli jsou hypotéky mediálně vděčné téma, zákon přináší ochranu hlavně dlužníkům, kteří si nepůjčují na bydlení, ale na běžnou spotřebu. A tím jsou zranitelnější. Hypotéku si většinou berou lidé s urči- tým příjmem a navíc od bank, jejichž byznys je regulován. Kdežto lidé, kteří si potřebují půjčit pár tisíc, protože nemají do výplaty na živobytí, nejsou chráněni vůbec.

Stávající zákon o spotřebitelském úvěru se totiž vztahuje jen na půjčky od pěti tisíc do 1,88 milionu korun, nikoli na mikropůjčky. „Odhlédneme-li od toho, že takový úvěr je nejdražší na trhu, je rizikem zejména situace prodlení, která nastává asi u třetiny takových smluv. Zde se pak uplatní astronomicky vysoké smluvní pokuty,“podotýká ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Nový zákon nicméně bude řešit půjčky v jakékoli výši, tedy se dotkne i „půjček před výplatou“.

Zákon také stanovuje maximální sankce za prodlení se splátkou, které dnes mohou být velmi vysoké. „Máme klienta, který si od nebankovního subjektu půjčil 750 tisíc korun. Během tří let mu firma napočítala několik smluvních pokut – tu zaplatil splátku o dva dny později, tu jim nedodal nějaký nesmyslný dokument, který po něm chtěli. Jen na pokutách mu najednou vyčíslili částku přesahující původní půjčenou jistinu,“říká Gerta Mazalová, předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace.

Prodávat úvěry navíc nebude moct každý jako dnes. Bude muset mít minimálně maturitu a složit odbornou zkoušku České národní banky. Skončí tak nejen spousta samo- statných poskytovatelů půjček, ale prořídnou zřejmě i sítě velkých firem.

„Řada našich obchodních zástupkyň tuto činnost dělá třeba při mateřské a obsluhují pouze pár desítek klientů v místě svého bydliště. Máme obavu, že než se podrobit takto přísným zkouškám, raději přestanou pracovat a zůstanou doma na sociálních dávkách,“říká mluvčí Provident Financial Ondřej Holoubek.

Na otázky čtenářů o půjčkách bude dnes od 12.00 na ekonomika.idnes.cz odpovídat David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni