NEJ teplejší místa v hlavním městě
Teploty se o víkendu přiblíží čtyřicítce. V Praze jsou ale i místa, kde dosahují hodnoty třiceti milionů stupňů. A k tomu dvě pouště.
PRAHA Před pár dny přišli čeští vědci s prognózou, že Česko čeká v příštích desetiletích výrazné oteplení. Do roku 2060 by se měly rafičky teploměrů posunout oproti dnešním teplotám o 2,5 stupně. Přibude tropických dnů a naopak ubude těch mrazivých. Jak vědci dodali, zpráva je to důležitá pro dnešní nejteplejší části republiky, pro jižní Moravu a také pro Prahu. Proč je v hlavním městě více horko a která jsou nejteplejší místa?
NEJ větší akumulátor
Praha, toto více než milionové hlavní město trpí tím samým problémem jako většina metropolí na světě. Ten se odborně jmenuje „městský tepelný ostrov“. Jak vysvětlují meteorologové, tento jev se objevuje v místech husté zástavby, která funguje jako akumulátor. „Ve chvíli, kdy máme dva tři tropické dny, všechna zástavba kolem nás se začíná rozžhavovat. Akumulované teplo se pak vrací zpátky a zvyšuje teplotu vzduchu,“vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová.
Jev před pár lety detailně sledovali vědci v několika evropských městech včetně Prahy. Došli k závěru, že tepelný ostrov zvyšuje teplotu v průměru o 2,5 stupně Celsia.
Ale nejde jen o vyšší teplotu. Kdyby se hledal viník mohutného krupobití, které před pěti lety zasáhlo jižní část metropole a poničilo stovky aut, s největší pravděpodobností by jím byl označen opět městský tepelný ostrov. Pokud by Praha nevyzařovala tolik tepla, bouřkový mrak by zřejmě pokračoval dál v cestě. Teplotní anomálie však spustily krupobití právě na jižním okraji metropole.
NEJ chladnější náměstí
I v rámci samotné Prahy jsou velké teplotní rozdíly. Metropole je v podstatě rozdělena vedví, a to na severní teplejší a jižní chladnější část. Podle geologa a klimatologa Václava Cílka to dokazuje například větší výskyt smrkových lesů třeba v oblasti Jílového u Prahy, které rostou spíše v chladnějších oblastech. „Praha leží na takzvaném ekotonu, to je rozhraní dvou prostředí. Ob- lasti teplé vegetace na severu a oblasti chladnější zóny na jihu,“říká Cílek. Pak jsou tu konkrétní místa s vyšší průměrnou teplotou. Mezi nejteplejší pražské lokality údajně patří oblast Podhoří v Troji, Vinoře a Prokopského údolí. Proč?
Podle meteorologů se obecně více drží teplo na místech, kde jsou skály. To je případ právě zmíněných oblastí. „Prokopské údolí je navíc krytou lokalitou, do které příliš nefouká. Tím pádem se zde v letních měsících může držet teplejší vzduch,“říká mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák.
Mezi teplejší lokality patří ale také Dejvice a Jižní Město. Trochu paradoxně pak může působit fakt, že mezi nejchladnější části Prahy patří Karlovo náměstí. A to i když je v centru s hustou zástavbou. Vysvětlení je prosté. Díky vegetaci je na místě větší stín a v parcích se obecně více odpařuje voda, což ochlazuje vzduch. Letní teploty jsou zde až o dva stupně nižší.
NEJ starší stanice
Když se lidé večer dívají na předpověď počasí, velmi často zde moderátoři uvádějí naměřené teploty z pražského Klementina. Jedná se nejen o nejznámější českou meteorologickou stanici, ale i bezkonkurenčně nejstarší. Její vznik se oficiálně datuje do roku 1775, odborníci ale na místě měřili teplotu už v roce 1752. Postup měření se od té doby přitom příliš nezměnil. Třikrát denně – v osm hodin ráno, ve tři hodiny odpoledne a v deset večer – musí meteorolog překonat po schodech devět pater, aby se dostal k teploměrům. Na místě se mimo jiné nacházejí dva speciální vodorovné teploměry. Ty slouží k měření rekordních teplot. Právě proto, že se na Klementinu měří už 240 let, přepisování rekordů je pro meteorology vzácnost. Poslední denní rekord padl 18. dubna v roce 2013, kdy teploměry naměřily doslova letní teplotu 26,2 stupně Celsia.
NEJ větší horko
Když bychom se z přímého slunce vydali do pražských laboratoří, s absolutně nejvyššími teplotami pracují vědci z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd v Kobylisích. Na přístroji zvaném tokamak při pokusech s takzvanou termonukleární fúzí dosahují těžko představitelné hodnoty třicet milionů stupňů.
„Cílem výzkumu termonukleární fúze je vyvinout prakticky nevyčerpatelný a čistý zdroj energie pro budoucnost,“vysvětluje ředitel ústavu Radomír Pánek. Jako palivo budou podle něj sloužit takzvané izotopy vodíku, tedy deuterium a trici- um. „ První se nachází v neomezeném množství ve vodě a druhý prvek bude vyráběn z lithia přímo v reaktoru samotném. Těchto prvků máme na Zemi pro tento účel téměř nevyčerpatelné množství,“říká. Čeští vědci spolupracují na vývoji a výstavbě první experimentální elektrárny s takzvaným fúzním reaktorem, která roste na jihu Francie. Očekává se, že takové elektrárny v budoucnu zřejmě na- hradí dnešní jaderné. Na rozdíl od nich budou naprosto bezpečné. Stejně bezpečné jsou i pokusy. „Naše vysokoteplotní plazma má mnohem nižší hustotu než vzduch, a proto se při jakémkoli kontaktu s komorou tokamaku okamžitě ochladí,“dodává Radomír Pánek.
NEJ sušší pražské pouště
Pokud by Pražan dostal otázku, zda má hlavní město poušť, pravděpo- dobně by si bez odpovědi zaťukal na čelo. Jenže Praha poušť má, a dokonce dvě, i když umělé a velké jen několik desítek metrů. Jmenují se Sonora a Kattakum a obě jsou v zoologické zahradě v Troji. „Sonora vznikla krátce po povodních v roce 2002 a imituje prostředí severoamerické pouště. Kattakum je zase zmenšená kopie pouště v Asii,“vysvětluje Petr Velenský, kurátor pražské zoo s tím, že obě mohou návštěvníci najít v pavilonu šelem a plazů. Vytápění zajišťuje mozaika vyhřívaných kamenů. Ty dosahují teploty přes padesát stupňů Celsia. Teplota vzduchu se pak pohybuje okolo 35 stupňů.
A jak Petr Velenský připomíná, v těchto teplotách musí pracovat i ošetřovatelé. „Ošetřovatelé musí do terária dvakrát denně. Kvůli horku mají delší přestávky a připravena suchá trička,“dodává.