Cílek: Praha bude muset boj s vedry dobře naplánovat
PRAHA Když naši předkové zakládali Prahu, dobře věděli, jaké místo vybrat. Usídlili se na pomezí chladného a teplého prostředí. Výhody obou uměli skvěle využít, říká geolog a klimatolog Václav Cílek. Jak je na tom Praha, co se týče teplot? Praha leží na ekotonu, to je na rozhraní dvou prostředí. Oblast teplé vegetace je na severu a oblast chladnějších zón na jihu. Přesvědčit se o tom můžete velice jednoduše, když jedete například do Jílového, přibývají tam smrkové lesy, protože je tam chladněji.
Je tím Praha nějak výjimečná? Tato situace je podobná řadě světových měst, která mají pravěké základy. Třeba Krakov, Drážďany, Budapešť. To vše leží na rozhraní nížiny a pahorkatiny. Lidé dříve dokázali využívat výhod obou prostředí. Nízká poloha jim dala zemědělskou obživu a vyšší poloha jim dala třeba palivové a stavební dřevo. Město, které vyrostlo na pomezí naprosto odlišných přírodních podmínek, je například Jeruzalém. Ten leží na rozhraní zemědělské krajiny a pouště. Poušť dávala maso, které přiváželi beduíni, a zelená oblast zase dávala obilí. Jeruzalém bylo původně tržiště, kde se tyto dvě komodity směňovaly a které bylo nutné z bezpečnostních důvodů opevnit. Mluvíte o výhodách, ale má prostředí, kde je umístěna Praha, i nějakou nevýhodu? Určitě bychom na něco přišli. Ale z hlediska normálního způsobu obživy žádnou velkou nevýhodu nevidím. My dnes horko a zimu řešíme klimatizací a topením, ale naši předci si tyto mikroklimatické zákonitosti velmi dobře uvědomovali. Je nějaká lokalita v Praze, která vyloženě přitahuje teplomilné rostliny a živočichy? Těch míst je celá řada. Teplota velmi závisí na odparu, v okamžiku, kdy máte nějaký močál, odpařující se voda ochlazuje prostředí. Funguje to jako taková velká lednička. Vliv na teplotu mají také horniny, které dobře sají vodu a odvádějí ji pryč, to jsou pískovce, jako třeba ve Vinoři, nebo vápence v Prokopském údolí. Třeba profesor Dostál považoval za nejteplejší místo v Praze Podhoří. To je stráň pod Bohnicemi. Když zapadá slunce, dopadají na ni paprsky kolmo a více se zahřívá. Vědci Karlovy univerzity před několika dny přišli s tím, že teplota v Česku v příštích desetiletích vzroste. Že výrazně přibude tropických dnů, které hlavně potrápí jižní Moravu a Prahu. Co by mělo hlavní město dělat? Dá se na vedra nějak připravit? Podobnou teplotní studii dělala před lety například Bratislava. Z té vyšlo, že strom funguje ve městě jako klimatizace. Teplotní rozdíl pod stromem a vedle stromu je klidně osm stupňů Celsia. Do budoucna budeme muset více uvažovat o mikroklimatu a plánovat. Například v místě, kde se postaví školka, zasadit stromy. Město se musí novým klimatickým podmínkám lépe přizpůsobovat. Takže třeba v tramvajích bude klimatizace nutnost? Nejde jen o klimatizaci. Třeba si představte, že nastane blackout, tedy výpadek proudu, a k čemu vám bude klimatizace, když nepůjde elektřina. Takže bude nutné myslet na takovou drobnost, aby bylo možné otevřít okno, aby se dalo vyvětrat. (vj)