Jak šel Čech z Chelsea?
Je víc Chelsea, nebo Arsenal? Manažer Viktor Kolář, jenž domlouval přestup brankáře Petra Čecha, může srovnávat. Kromě jiného prozradí, jak vypadají schůzky s mocným Romanem Abramovičem.
Sedí nakřivo, protože si tím ulevuje od bolesti zad. Jakmile domluvil nejtěžší přestup manažerské kariéry, vzal ho ischias. Možná mu tělo připomnělo, že v posledních týdnech hodně spěchal a málo odpočíval. „I prášek proti bolesti jsem si musel vzít, i když to nikdy nedělám,“vypráví fotbalový agent Viktor Kolář, který zastupuje brankáře Petr Čecha.
„Nedávno jsem četl příběh cyklisty Königa, jak po šílené zátěži na Giru najednou přibral šest kilo a jak ho přepadla viróza, když se tělo uvolnilo. Možná se mi stalo něco podobného. Možná jsem moc jezdil v autě,“usmívá se Kolář.
V tu chvíli se od druhého konce stolu ozvalo: „Spíš se ti signál propálil do hlavy. Jsi maniak.“Lidé z manažerské společnosti Sport Invest International dobře vědí, že jejich šéf má telefon pořád u ucha. Kolářovi se skoro nedá dovolat. Ne ne, jen jsem ho na moment odložil a ztišil. Nevypínám ho nikdy.
Je to můj styl. Telefon dávám na stranu jen v případě, že se potřebuju pár minut koncentrovat na práci u počítače. Jsem nesvůj. Odpočívat moc neumím. Ani tehdy, protože mám spoustu práce v kanceláři. Je přece krásné, když můžeme pořád něco dělat. Jako sekretář bych zaregistroval všechny hráčské průkazy a práce by skončila. My naštěstí máme práci, která nikdy nekončí, můžeme se pořád zdokonalovat. Víte, já jsem trochu vizionář, takže bych rád vylepšil systém fungování fotbalu v Česku, abychom byli daleko víc konkurenceschopní. Proto se teď spouští projekt mládežnických akademií, do kterých nastoupí talentovaní kluci od dvanácti let. Časem by tam snad mohl vyrůst další Petr Čech. Radost pro Petra a úleva ze stresu, který jsme prožívali v podstatě celý rok, co nechytal. Romanovi se dá věřit. Je to člověk, který své slovo nedává obyčejně a často. Když jsme z jednání vyšli, pocítili jsme štěstí. Já si stres užívám. Drží mě, abych byl aktivní v práci. Stres vzniká v situacích, které jsou důležité – a tahle byla! Zaplaťpánbůh, že se naší agentuře daří věci dotahovat až do konce, což byl i Petrův případ. Chtěli jsme, aby se ve finále nikdo necítil ukřivděný nebo snad podvedený. Oceňuju lidi v Chelsea a Arsenalu, že se nikdo nechtěl předhánět a ukazovat své ego. Jedině tak mohl transfer dopadnout úspěšně. Nejcitlivější, protože v sobě skrýval spoustu rizik. Byl asi nejtěžším, a tím pádem taky nejkrásnějším. José má jednoznačně velké pravomoce, protože je zodpovědný za výsledky, ale tady měl poslední slovo Abramovič. Na základě jeho slibu a svých zkušeností jsem cítil, že by do sebe všechno mělo zapadnout. Ne, přesto Romanovi pukalo srdce, protože Petra v Chelsea milovali. A dovolím si tvrdit, že milují nadále. Ztráceli někoho, kdo byl prověřený. Byli na Petra roky zvyklí. Málokterý hráč zůstane jedenáct let na jednom místě, je bezproblémový a všímá si v klubu všech detailů. Kromě toho samozřejmě svými výkony dokázal vytvořit devíti, dvanácti, možná až patnáctibodový rozdíl v sezoně. Ano, jsem přesvědčený, že to brankář Petrových kvalit je schopný uhrát. A Arsenal je přesvědčený taky. Potřeboval jednoho z nejlepších brankářů světa, aby se pokusil naplnit svá přání. Už měl dobrou zkušenost s Němcem Lehmannem, kterému táhlo na čtyřiatřicet, když přicházel.