Proti islámu bychom měli povstat všichni

Islám je vlastně nuda, ale ukazuje nám naši vlastní slabost, tvrdí jeho zásadní odpůrce Martin Konvička.

Dnes Prague Edition - - ROZHOVOR - komentátor MF DNES Kritik islámu Vojtěch Varyš

Martin Konvička je svérázná postava veřejného prostoru. Na jedné straně respektovaný zoolog, který léta svými drsnými názory dráždil leda některé ekology, na druhé straně umanutý bojovník proti islámu, který se chce stát „zachráncem“české, ne-li rovnou evropské civilizace. S iniciativou Islám v ČR nechceme se v poslední době přesunul z facebookových diskusí na náměstí a v čele nově založeného Bloku proti islámu se chystá do voleb. „Věřím tomu, že se do parlamentu dostaneme,“říká.

Kudy vedla vaše cesta od motýlů k islámu? Když přišlo 11. září 2001 a o rok později vražda holandského politika Pima Fortuyna, šlo pro mne do tuhého. Štvalo mě, že z Fortuyna dělají mainstreamová média fašistu, když on byl přece typickým představitelem liberálně levicového multikulti dobra: marxistický profesor, sociolog, otevřený gay, ochránce zvířat, příznivec marihuany. A když on vystupoval proti islámu, muselo na tom něco být.

Měl tedy Pim Fortuyn pravdu? Holanďani jsou hodně liberální, i Geert Wilders (předseda Strany svobody, velký kritik islámu – pozn. red.), naopak ve Francii se prosazují nacionální proudy, které se obracejí k tradičním hodnotám, z čehož můžeme mít lehkou kopřivku. Společným jmenovatelem je však právě snaha nenechat si vzít to, co na těch zemích mají rádi. Nepřijít o tu svobodu, nepřijít o svůj charakter.

Právě, některé z těch stran jsou spíše liberální, jiné konzervativní, až fašizující. Jaké je rozložení sil ve vašem Bloku proti islámu? Spektrum názorů je u nás široké, každý má jinou představu. Od téměř komunistických až po katolické. Ideální by bylo, kdyby se většina politického spektra obecně přihlásila k odporu proti islámu. Pak už by nebylo potřeba moc dělat. Jsme společnost vycepovaná totalitou, velmi sekulární a zároveň odolná vůči různým typům propagandy. Čekal jsem výraznější odolnost vůči islámu, jasnější odmítnutí. A k tomu nedošlo. Stačilo by přitom přijmout několik konkrétních opatření, bez ohledu na levopravou politickou osu.

Která myslíte, třeba kontrolu imigrace? Určitě. Kontrola imigrace, to je jedna věc. Představuju si několik opatření, z nichž každé funguje v některé ev- ropské zemi. Zákaz zahalování jako ve Francii. Zákaz financování mešit ze zahraničí a větší kontrola finančních toků jako v Rakousku. Stačí omezit veřejné projevy a zabránit rozšiřování islámu. Oni ti muslimové nejsou úplní šílenci, aby se snažili prosadit v prostředí, které jim není nakloněno. Potíž je, že řada imigrantů se dostane pod vliv radikálních imámů (muslimských duchovních – pozn. red.), kteří působí na Západě a kteří jsou pochopitelně mnohem vzdělanější než duchovní někde na venkově. To je zdroj masivní radikalizace evropských muslimů.

Na druhou stranu, mnozí evropští muslimové se přiklánějí k liberálnímu západnímu stylu života, dokonce sem za ním utíkají, to je to lákadlo. Mnohdy je pro ně emigrace jediná možnost, jak se z prostředí konzervativního islámu vymanit. Určitě. Zajímalo by mě, a asi každého, kolik jich ve skutečnosti je. Existuje spousta možností, jak vnějškově dodržovat pravidla islámu a přitom žít vlastně sekulárně. Z některých statistik vyplývá, že těch lidí je kolem 40 %. A o ně se vede ten kulturní boj. Mezi radikálním islámem a evropskou civilizací. Mám za to, že kdyby se více ukazovalo, jak islám manipuluje s lidmi, jaká je v něm nesvoboda, že by to více lidí přesvědčilo, že existuje vážný problém.

Máte na mysli nějakou cílenou propagandu? V podstatě jo. Je to válka. Jsme Západ. Informačně ovlivňujeme většinu světa. Jsme schopni udělat neuvěřitelné propagandistické kousky, když chceme.

Vraťme se ještě k Bloku proti islámu. Řada podobných evropských protestních hnutí se po prvotním úspěchu nakonec rozložila. Neobáváte se toho také? Jako u všech nesystémových partají a hnutí se lidé uvnitř různě nenávidí, vedou spory a boje. Já věřím tomu, že se do parlamentu dostaneme. Nemyslím si, že bychom sestavovali vládu, ale budeme konstruktivní opozicí. A myslím, že pár let v opozici ty lidi semkne a zkultivuje. Podobně jako Mojžíš zkultivoval Židy na poušti…

Třeba Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury však není příkladem toho, že by působení v parlamentní opozici jeho poslance semklo a zkultivovalo. To určitě ne.

S kterou ze dvou odnoží, na které se hnutí rozpadlo, spolupracujete blíže? S tou netomiovskou. Opravdu bych ale nechtěl komentovat dění ani v jedné z těch skupin.

Dříve než parlamentní budou volby krajské, v nichž jste už ohlásil kandidaturu. Jedna věc je sbírat protestní hlasy, ale dovedete si představit, že byste se stal třeba hejtmanem nebo radním pro školství? To byste přece musel řešit úplně jiné věci. Tohle je politikum na dlouhou dobu, na třicet let. Během nich se rozhodne o tom, zda zůstaneme poklidnou, sekulární, kulturní zemí, anebo se vrhneme vstříc fragmentaci, chaosu, občanským nepokojům a podobně. Zrovna školství je v této oblasti nesmírně důležité. Bude to vyžadovat práci celé společnosti. Když to necháme zahnívat a budeme se tvářit, že se nic neděje, přijdou jiní. A naším úkolem je bránit naše hodnoty.

Které hodnoty myslíte? Je jich víc. Třeba přátelství. Přátelství nemoderované nějakým bohem. Solidarita. Zvědavost. Záležitosti jako horolezectví, polárnictví, sbírání vzácných rostlin. Péče o historické památky, o kulturní dědictví. To jsou věci, pro které stojí za to žít.

Skutečně tyhle hodnoty islám ohrožuje? Vždycky říkám: Islám není téma. Islám je nuda. Skrz něj se ale díváme na naši vlastní slabost, na nemoc naší společnosti. Mě strašně štve, že lidé, kteří se běžně zastávají menšin, ohrožené přírody nebo kultury, nejsou schopni povstat na ochranu našich hodnot proti islámu. To je strašná ostuda.

Jsou asi věci, hodnoty, na kterých byste se se svými katolickými a konzervativními kolegy mezi odpůrci islámu neshodl. Já jim ale rozumím. Hledají viníka našeho úpadku. Mám kamaráda, spolupracovníka Jirku. On viděl svět takhle: „Evropa se vzdává: všude multikulti, imigrace, islám. Havel fuj, teplouši fuj. No, nebyl nikdy zlej, ale raději ne.“Vnímal to tak, že naše společnost si ten zánik, tu likvidaci zaslouží. Ať přijde ten požár islámu. Já viděl některé věci podobně, ale dlouho mi to v zásadě bylo jedno.

A kdy se to změnilo? Přišlo to s věkem? Ani ne, určitě v tom hrálo roli 11. září 2001 a vzestup teroru. Pak jsem začal islám víc studovat. Jako biolog jsem zkoumal sociální a rozmnožovací zvyky primátů. Uvědomil jsem si, že islám diktuje jeden jediný model, co se partnerských vztahů týče. A to ještě model špatný, založený na mužské dominanci a ženské submisivitě. Je to na jednu stranu zajímavá představa, jak uspořádat věci, ale určitě není pro každého. Když víra manipuluje a smíchává dvě nejdůležitější emoce, které máme, sex a moc, tímto způsobem, a ještě to prezentuje jako jediný možný způsob, je to prostě špatně. Ta biologie v tom hrála klíčovou roli.

Jste velmi aktivní na sociálních sítích, třeba na Facebooku. Zajímá mě, jak tenhle fenomén vnímáte právě z hlediska biologa. Z hlediska biologa nevím, to mě nenapadlo. Ale nedávno jsem si uvědomil, že to, co jsme na tom Facebooku rozjeli, je regulérní cyber punk, ta cyber politika, o které tak marně sní piráti, jejichž hlavním motivem je stahování filmů, a říkají tomu svoboda informací. Ale svoboda informací jsou spíš ty sociální sítě. Je to bojiště.

Jste pro tento boj a pro politiku ochoten ukončit akademickou kariéru a opustit vědu? Pořád doufám, že si nějaký menší úvazek třeba nechám. Ale už mi to zabíralo příliš mnoho času. Je to zkrátka nové dobrodružství.

Martin Konvička (45) pochází z Opavy, studoval zoologii na univerzitách v Olomouci a v Českých Budějovicích, na níž nyní učí. Je docentem entomologie, zabývá se zejména etologií a ekologií motýlů. Veřejnou pozornost si získal jako bloger a aktivista vystupující proti islámu. Založil iniciativu Islám v ČR nechceme, která uspořádala protiislámskou petici a řadu demonstrací. V čele Bloku proti islámu se chystá do voleb.

Foto: Marek Podhora, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.