Jaká je šance vyšetřit kauzu Cho(vane)c
Rád provokativně říkávám, že odposlechy a utajené nahrávky jsou základem žurnalistiky. Teď je tu další kauza, která stojí na „nahrávce“. Podnikatel Lukáš Čadek je na ní zachycen, jak jedná s řadovým sociálním demokratem Kamilem Chocem, který mu nabízí, že jeho obchodní spor s Českou poštou, ve kterém Čadkovi létá 27 milionů korun, vyřeší za tři miliony – jeden milion by prý šel do kapsy ministru vnitra Milanu Chovancovi, který řídí poštu.
Kauza proto dostala vzletný název „milion pro ministra“.
Když se budu ale důsledně držet toho, co se zatím veřejně ví, tak jediný člověk, který se ocitl v průšvihu, je Kamil Choc. Ten navíc s médii nekomunikuje a žádné vysvětlení od něj dosud nezaznělo, až na zmínku v Hospodářských novinách, že snad chtěl na Lukáše Čadka jen „udělat dojem svými kontakty“. Otázka však zní, v jakém se ocitl průšvihu?
Jedna z verzí tvrdí, že se mohl dopustit podvodu, pokud by chtěl vylákat od Čadka miliony za něco, co nemohl splnit. Pak by případ připomínal soud s Markem Dalíkem, který za peníze sliboval ovlivnění zakázky na transportéry Pandur, ale podle obžaloby takovou moc neměl.
Druhou verzí je korupce, tedy pokud skutečně někdo vysoce postavený v České poště opravdu mohl ve prospěch Čadka za úplatek intervenovat. Ale na korupční spiklence mi aktéři přijdou trochu naivní.
Určitě existuje mnoho obhajob, které může Kamil Choc nabídnout a které mohou či nemusí zabrat. Namátkou: byl to žert, účelově sestříháná nahrávka, legální provize (i to si dokážu představit).
Samozřejmě existuje i možnost, že jde o pokus diskreditovat ministra vnitra Milana Chovance. Neexistuje zatím důkaz, že by se něčeho dopustil, a zaklínat se jeho jménem může kdokoli. Ale je otázkou, jestli by kvůli diskreditaci jednoho ministra Kamil Choc riskoval, že se nechá zavřít.
Jestli někoho policie může teoreticky obvinit, pokud se neobjeví nové důkazy, tak je to právě jen Kamil Choc.
Z hlediska „boje proti korupci“a šance na došetření kauzy nejsou totiž karty rozehrané úplně dobře. Věc se dostala ven poměrně brzy a všichni už tak snadno vytušili, jak mají dál vypovídat. Navíc tento případ zatím nemá žádného protikorupčního hrdinu typu Libora Michálka, o kterého by se policie mohla opřít jako o svědka, ale spíš příliš mnoho polověrohodných figur. Ani Lukáš Čadek neoznámil žalobcům hned vše, co věděl, aby mohli neprodleně pracovat. Navíc se objevila i okolnost s údajně falešným mailem paní Lenky Haberové, což je jakási „spojka“mezi pány Chocem a Chovancem. To by zase ukazovalo na pokus o diskreditaci.
Pokud však jde o Chovance, ten má pověst šíbra, který si už nejen v politice nadělal mnoho nepřátel, takže by takový pokus nepřekvapil tolik jako u kněze a ministra kultury Daniela Hermana.
Přesto tenhle příběh patří bezpochyby na titulní stranu MF DNES, a to nejen proto, že je to první podobná kauza tohoto druhu, která se dotýká současné vlády. Je závažný ještě z následujících důvodů:
Pošta je reálně podnik, který nehospodaří úplně průhledně. Od Choce k Chovancovi existuje jakási vystopovatelná linka a politicky je to problém i pro ministra, ostatně i Choc je z ČSSD.
Ministr se také chová zvláštně. Místo vysvětlování svolává bezpečnostní radu státu a tváří se, jako by chtěl na poštu zaútočit Islámský stát. Jeden můj bývalý zkušený kolega loni pravil: „Nakonec největším problémem téhle vlády stejně bude Chovanec.“Uvidíme.