Švýcar ze Sparty: Pořád ji mám v srdci

PRAHA Když zvedne telefon, ozve se italské: Pronto! Ale hned jak uslyší na druhém konci angličtinu, bleskově přepne. A při vzpomínkách na Prahu dokonce občas prokládá řeč českými slovíčky.

Mauro Lustrinelli, bývalý švýcarský útočník, sečtělý chlapík hovořící čtyřmi jazyky. A především pojítko mezi fotbalovou Spartou a Thunem, jejím dnešním soupeřem v boji o Evropskou ligu.

Kdo ho ve sparťanském dresu zažil, jistě si vzpomene. Lustrinelli nejdřív pražský klub před deseti lety potrápil coby soupeř v Lize mistrů, tehdy nastupoval právě za Thun. Zaujal natolik, že ho v zimě 2006 Sparta koupila. A ačkoli vydržel jen rok a nastřílel pouhých pět gólů, vzpomínky nevybledly.

Nyní znovu pracuje v Thunu, trénuje dorost. A při rozhovoru loví v paměti zbytky češtiny, kterou si udržel i díky bývalému spoluhráči Pavlu Perglovi. „Já mluvím trochu česky,“prohodí se smíchem na začátku. „Na shledanou,“loučí se na konci zvesela, bez přízvuku.

Mezitím v angličtině věští, jak se dvojzápas jeho oblíbených klubů může vyvíjet.

„Moje prognóza zní: 55 procent pro Spartu, 45 pro nás. Pokud chce Sparta postoupit, musí vyhrát v Praze,“přesvědčuje. „V Evropské lize se sice nehraje 90, ale 180 minut, přesto bude první zápas klíčový. Sparta potřebuje zvítězit a ideálně taky nedostat gól, protože my doma umíme být nebezpeční.“

Z Lustrinelliho slov je jasné, komu bude přát. Jako zaměstnanec Thunu se těžko může klonit ke Spartě, i když na ni vzpomíná jen v dobrém. „To je jasné, nemůžu jinak. Ale malá část mého srdce dál bije pro Spartu. A bude to tak napořád,“přesvědčuje.

Spartu také pořád sleduje, v televizi viděl třeba nešťastnou odvetu proti CSKA Moskva. Dobře tedy ví, na koho si Thun musí dát největší pozor. „Na kapitána. Lafata, že?“ujišťuje se. „Je zkušený, hraje za nároďák. Ten bude nebezpečný.“

Na Letnou by se švýcarský sympaťák rád vrátil, ale dnes bude chybět. „Bohužel. Mám moc práce,“mrzí ho. „Ale při odvetě budu určitě na stadionu.“