Konflikty architekta a ředitelky vzaly dětem zastřešení lávky

Spoluautor Tančícího domu se pře s ředitelkou modřanského domu dětí. Údajně porušila autorský zákon, když chtěla zastřešit kluzkou lávku, kterou navrhoval. Bizarní spor, který zatím stál desetitisíce, vyřešil prozatím koberec.

Tereza Blažková redaktorka MF DNES

MODŘANY V Herrmannově ulici, v poklidné části Modřan, stojí už jedenáctým rokem moderní červená budova s rozhlednou, bruslařskou dráhou, horolezeckou stěnou a dvěma hřišti. Uvnitř je tělocvična s tribunou, divadlo, klubovny či posilovna. Dům dětí a mládeže Monet (DDM) nabízí dětem kroužky všeho druhu.

Momentálně však unikátní prostory zastiňují bizarní spory mezi auto- rem objektu a vedením domu. Architekt Vlado Milunić, který je mimo jiné spoluautorem Tančícího domu, se nedávno dostal do ostrého konfliktu s ředitelkou DDM Věrou Tošnerovou kvůli zastřešení ocelové pěší lávky, která spojuje budovu kluboven a budovu divadla. To mělo zajistit bezpečnost poté, co na kraji lávky uklouzla jedna z návštěvnic.

„Ředitelka mě jako autora stavby naprosto obešla a porušila autorský zákon, když loni objednala zastřešení lávky u projektantské firmy Avelon. Primárně měla přijít za mnou,“vysvětluje rozhořčeně Vlado Milunić, za kterým posléze Věra Tošnerová přišla, aby se na návrhy Avelonu podíval.

Podle architekta byly však naprosto nepoužitelné, takže udělal nové. Tvrdí, že je pak Avelon bez jeho souhlasu upravil a následně podal žádost o stavební povolení bez uvedení Milunićova jména. „Dozvěděl jsem se to úplně náhodou, ale naštěstí jsem měl na odboru známého, který mě o tom informoval a stavební řízení jsme zastavili,“vysvětluje architekt Milunić.

Ředitelka Tošnerová architektova obvinění zásadně odmítá. Stojí si za Areál, ve kterém se různých aktivit účastní asi 1 800 dětí, loni oslavil své desáté narozeniny. Budova stála ministerstvo školství asi šedesát milionů korun. Dům dětí nabízí kroužky z oblasti sportu, tance, umění, hudby, divadla, jazyků, počítačů nebo modelování. Mimoto pořádá také letní tábory, výlety, soutěže, vzdělávací programy a další akce pro děti a mládež.

tím, že nikoho neobešla. „Pan architekt od nás dostal objednávku na zastřešení lávky jako první. Avelon udělal jen případovou studii,“obhajuje se ředitelka s tím, že za Avelonem šla primárně proto, aby měla představu, na kolik celý projekt vyjde. Jenže už to je podle Vla- da Miluniće zásah do autorských práv. Celkově žádá kompenzaci dvě stě tisíc korun.

Advokát a odborník na právo duševního vlastnictví Ivo Telec s ním však nesouhlasí. „Vlastník budovy nebo pověřený provozovatel do ní může zasahovat, pokud je to nutné z nějakých provozních důvodů. Musí ale šetřit architektonický ráz toho díla,“říká Ivo Telec s tím, že v těchto případech je vždy upřednostňováno právo vlastníka díla před právem architekta. Ředitelka Tošnerová tak podle něj za architektem Milunićem jako prvním chodit nemusela. Nicméně zbytečně platila za tu samou věc dvakrát asi dvacet tisíc korun.

Spor zatím vyřešil koberec Na druhou stranu však advokát Telec dává architektovi za pravdu v tom, že mělo být jeho jméno uvedeno v dokumentaci, která byla dána ke stavebnímu povolení.

„Pokud je návrh architekta zpracován do projektové dokumentace, tak v ní vždy musí být jeho jméno uvedeno. Leda že by se on sám rozhodl, že je to anonymní, pak by tam být nemusel,“vysvětluje Telec. O anonymitu Vlado Milunić zjevně nestál a dle jeho slov jeho jméno v dokumentaci ke stavebnímu povolení skutečně napsané není.

„Nejsem teď schopna odpovědět, zda se Milunićovo jméno v žádosti o stavební povolení objevilo, nebo ne. Žádost na stavební odbor dávala firma Avelon na základě naší plné moci,“říká ředitelka a dodává, že si není jista, zda se v žádosti musí objevit jeho jméno, když hlavním projektantem byla firma Avelon. To ale podle Iva Telce nehraje roli. Firma Avelon se k tématu odmítla jakkoliv vyjadřovat do doby, než bude přítomné kompletní vedení, jehož někteří členové jsou momentálně na dovolené.

Zastřešení lávky je tak v nedohlednu. „Nainstalovali jsme na ni místo toho koberec, tím pádem nyní neklouže a je bezpečná,“říká Tošnerová, jak problém vyřešila. Zastřešení lávky, které mělo původně stát zhruba 1,7 milionu korun, tak nahradila položením koberce za šest tisíc. Obě dvě strany si stojí tvrdě za svým. Ředitelka Tošnerová si kvůli architektovi Milunićovi najala právníka, protože jí údajně ničí pověst. Vlado Milunić zase tvrdí, že ředitelka lže a vykrádá autorská práva.