Roboti nahradí v práci přes polovinu Čechů

Čtvrtá průmyslová revoluce

PRAHA Téměř 54 procent pracovních míst v Česku je ohroženo takzvanou čtvrtou průmyslovou revolucí. Fenoménem, který lidskou práci nahrazuje automatickými systémy.

Varovná studie oxfordských vědců o budoucnosti práce přiměla české ministerstvo průmyslu začít připravovat akční plán, který by pomohl tuzemskému průmyslu „přezbrojit“.

Tedy aby stát připravil dostatečný počet vzdělaných či rekvalifikovaných lidí, kteří budou pracovat v nových profesích, které (nejen) ve výrobním procesu ty zaniklé nahradí. V takových, které dnes často nemají ještě ani název.

Nejvíc se tento trend logicky dotkne nekvalifikovaných zaměstnanců u výroby linkového typu. Ohroženy jsou však všechny profese, jejichž pracovní náplň je založena na rutinní činnosti. V bezpečí tudíž nejsou ani pracovníci v administrativě nebo střední manažeři.

Ve srovnání s jinými evropskými ekonomikami patří Česko co do procentuálního podílu ohrožených pracovních míst přibližně doprostřed.

Dokonce i odboráři považují nastupující průmyslovou revoluci za nevyhnutelný proces, kterému je třeba se vzděláváním co nejdřív přizpůsobit.

„Nesmí nastat situace, kdy tu budeme mít pracovní místa, na která nebudou lidi,“říká předseda odborové centrály Josef Středula.

Vláda začala řešit, jak připravit Česko na čtvrtou průmyslovou revoluci. Ta podle odhadů ohrozí více než polovinu stávajících pracovních míst.

Po skladu, který je z velké části automatizovaný, kmitají bezobslužné vozíky, pod stropem se vznášejí drony. Formy pro výrobky, které převážejí, vznikly zčásti na 3D tiskárně.

Závody Škody Auto jsou jedním z prvních důkazů rozšiřování čtvrté průmyslové revoluce neboli průmyslu 4.0. Ten stručně řečeno spočívá ve větší digitalizaci, automatizaci a využívání rychlého přenosu i vyhodnocování dat.

Kromě automobilek se začíná prosazovat ve všech velkých průmyslových odvětvích. A aby byl přechod na nový způsob výroby co nejhladší, začíná sledovat i vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu už má k dispozici materiál, na jehož základě vypracuje pro vládu do příštího jara seznam konkrétnějších kroků.

„Musíme usnadnit proces, který by tak či tak proběhl, ale trval by déle a stál by víc,“vysvětluje profesor kybernetiky Vladimír Mařík. Vě-

dec z pražského ČVUT vedl tým, který materiál o průmyslu 4.0 pro ministerstvo zpracoval.

Co tedy má vláda ze své pozice udělat, aby český průmysl držel krok se světovými trendy? Zajistit infrastrukturu a lidi.

Infrastrukturou se rozumí například zavádění rychlého internetu, který je pro přenos a analýzu dat používaných v průmyslu 4.0 nezbytný. A také podpora investic do modernizace.

O samotné „přezbrojení“se mají postarat firmy samy. Ty, které jsou navázány na německé nebo jiné velké evropské firmy, to mají jednodušší a činí tak už teď. Pro zástupce těch ostatních Svaz průmyslu a dopravy plánuje roadshow, na které jim ukáže příklady jinde fungujících prvků průmyslu 4.0.

Těžší bude připravit lidi

Obecně se předpokládá, že samy stroje nebudou ten největší problém. Koneckonců, firmy inovují neustále. Mnohem obtížněji si na nové pracovní podmínky budou zvykat lidé.

Materiál zpracovaný profesorem Maříkem odkazuje na studii Oxford Martin School a Citigroup z letošního února, která uvádí, že v Česku vývoj ohrozí přibližně 54 procent pracovních míst.

Odboráři ve svých úvahách operují s číslem okolo 40 procent, jak uvádí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Důležitější než samotný údaj

ale bude, zda a jak plynule se podaří zanikající místa nahradit.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar odkazuje na předchozí průmyslové revoluce. Tehdy sice bylo mnoho pracovních míst zrušeno, ještě víc se však objevilo nových. „Zanikne určitě spousta pracovních pozic. Buď to zvládneme a mnoho nových vznikne, nebo to nezvládneme a velká část zanikne bez náhrady,“soudí Špicar.

Jak by měla nová místa vypadat? Profesor Mařík to ukazuje na příkladu operátorů vrtacích a obráběcích CNC strojů – tedy pro český průmysl důležité a žádané profesi. „Z role operátora se člověk přesune spíše do role spolupracovníka stroje,“vysvětluje Mařík.

Stroj bude obrábění řídit úplně sám. „S člověkem bude však prostřednictvím rozhraní komunikovat. Řekne mu: Tohle jsem udělal, co mám dělat dál? Mám to udělat na takovou, nebo takovou hrubost? Nemám vyměnit vrták?“nastiňuje Mařík, jak se změní role lidí, kteří

nebudou obsluhovat jeden stroj, ale budou najednou takto spolupracovat s více roboty.

Rozbíjení strojů neplánujeme

Automatizace nejvíc ohrožuje profese, jejichž náplň práce se zakládá na opakování a rutině. Nejčastěji pracovníky u výrobní linky nahrazují a budou nahrazovat roboti.

Ani podle odboráře Středuly to však nebude znamenat, že se budou najednou propouštět celé továrny. „Půjde to postupně. Třeba ve strojírenské firmě se zavede jedna automatická linka, potom druhá, a když se to vyplatí, tak další. A postupně se bude řešit, co se zaměstnanci. Mnozí z nich se budou rekvalifikovat na to, aby mohli tyto stroje ovládat,“představuje si změnu Středula. I podle Maříka bude jednou ze změn fakt, že i jednodušší pozice ve výrobě, které dnes zastávají nekvalifikovaní dělníci, budou brzy vyžadovat určité technologické dovednosti.

Středula se s kolegy rozhodně nechystá zaujmout roli ludditů, účastníků původně anglického sociálního hnutí, kteří v 18. století záměrně rozbíjeli tovární stroje v obavě, že jim berou práci. Naopak, podobně jako zástupci průmyslníků volá po úpravách vzdělávacích a rekvalifikačních systémů, z nichž by vycházely nové typy zaměstnanců.

Právě v tomto ohledu nabývá nedávno publikovaný plán ministerstva asi nejkonkrétnějších rozměrů. Od podzimu roku 2016 by se

měl na pražském ČVUT začít vyučovat nový dvouletý navazující magisterský studijní obor, který je určen pro absolventy bakalářských technických oborů. Zatím nese pracovní název průmysl 4.0.

„Kromě výuky do hloubky zavede několik předmětů, které ukazují celkový smysl průmyslu 4.0 a provazují specializace do smysluplného nadhledu,“nastiňuje Mařík náplň oboru, jehož obdobu podle něj připravují i další české školy.

Takto vzdělaných absolventů ale bude ročně vycházet jen několik desítek. Podle Maříka z nich mají být právě ti, kteří „přezbrojování“českého průmyslu povedou, například navrhovatelé automatizací. Kromě toho by Mařík chtěl, aby předmět průmysl 4.0 absolvoval každý student jakékoli technické univerzity.

Robot daně platit nebude

Zatímco teď je na pořadu dne hlavně zajištění technické infrastruktury a vzdělávání, je podle odborářského bosse Středuly na čase započít i debatu o širších dopadech nadcházející revoluce na ekonomiku.

Po robotu, který ulehčil výrobní proces a ušetřil firmě několik zaměstnanců, totiž těžko někdo může chtít platit daně.

„Je nutné hovořit v souvislosti s průmyslem 4.0 i o práci 4.0, a tím pádem o společnosti 4.0,“říká Středula. Vyvstanou totiž podle něj otázky, jak má vypadat daňový systém nebo zabezpečení veřejných služeb.

Automatizace nejvíc ohrožuje profese, jejichž náplň práce se zakládá na opakování a rutině.