Vyrýžované zlato za korunu

V roce 2008 stavbaři odkryli na jednom místě v Troji zlatonosné štěrkopísky. Kdysi tudy tekla řeka Vltava, která zlaté šupinky na území Prahy připlavila. Nález zaujal zlatokopy, kteří se ke stavební jámě vydali zbohatnout. Mnoho hodin usilovného dolování však nikomu závratné bohatství nepřineslo. Jeden ze zlatokopů po několika hodinách rýžování vydoloval zlato v hodnotě jedné koruny české. Pavel Švec, Adéla Paclíková reportéři MF DNES

Osm let se stavěl nejdelší český tunel Blanka. Od soboty, kdy se v Praze konečně otevřel, jím projely desítky tisíc řidičů. Pro hodně z nich to byla atrakce – zvědavě se rozhlíželi, někteří dokonce pouštěli volant a fotili. Policisté byli ve střehu. Češi totiž neumějí jezdit ani ve starých tunelech, kde se není čím kochat.

Ukazují to statistiky, které srovnávají řidičské dovednosti Čechů s Němci a Rakušany. V tuzemsku se pod zemí bourá nejčastěji.

„V německých tunelech se stane 0,228 nehody na jeden milion ujetých kilometrů, takzvaných vozokilometrů. V Rakousku je to dokonce jen 0,0112 nehody. A v Česku se v tunelech stane nehoda zhruba osmadvacetkrát častěji – je to 0,312 bouračky na milion vozokilometrů,“říká profesor dopravní fakulty ČVUT Pavel Přibyl. Blanka je ze všech tunelů nejdelší – komplex s několika křižovatkami měří téměř šest a půl kilometru, z toho pět a půl kilometru je pod zemí. Proto se čekají časté problémy.

Příčin, proč se v českých tunelech bourá častěji než v cizině, se nabízí více. V první řadě se auta v Česku pod zem moc často nedostanou. O složitých městských podzemních komplexech ani nemluvě. Řidičům proto chybějí zkušenosti.

„V autoškole se to vůbec neučí. Lidé pak mohou v tunelu zmatkovat. Obecně také jezdíme s větší nehodovostí než němečtí a rakouští řidiči. I s dodržováním pravidel silničního provozu jsme na tom hůře,“vysvětluje Přibyl.

Přívětivá díra v zemi Přesto patří tunely obecně k nejbezpečnějším typům komunikací. „Existuje statistika, z níž vyplývá, že na jeden kilometr české silnice se stane nehoda průměrně jednou za 12,5 dne. U dálnic je to jednou za 31,2 dne na jeden kilometr a u tunelů každý 416. den,“říká Přibyl.

Není to tak dávno, kdy experti ve starším pražském tunelu – Strahovském, na nějž se Blanka nyní napojila – zjišťovali, jak se motoristé pod zemí chovají.

„Je statisticky prokázané, a platí to obecně, že jezdí moc uprostřed, o třicet centimetrů blíže ke středové čáře než na normální silnici. Snaží se držet co nejdál od stěn. To naštěstí v Praze velký problém není, protože tunely jsou tu dvoutubusové. V každé troubě vedou sice minimálně dva pruhy, ale jen v jednom směru,“upřesňuje odborník na chování lidí za volantem Petr Bouchner.

Po tragických nehodách v evropských tunelech z posledních let se projektanti více zaměřili na to, jak na řidiče stísněný prostor působí.

„Proto se řešil třeba poloměr zatáček nebo šířka pruhů. Zatímco zmíněný Strahovský tunel se ještě stavěl s tím, že to bude temnější prostor, který si řidiči osvítí vlastními světly, a na jízdu se tak více sou- středí, později už se začalo uvažovat opačně. Začaly se stavět tunely takzvaně přívětivé pro uživatele,“říká František Polák, mluvčí firmy Metrostav, která nezvykle jasně osvětlenou Blanku stavěla.

Vyfotit se v supertunelu Policisté upozorňují, že v novém tunelu by mohli ztrácet orientaci a zmatkovat zejména mimopražští řidiči, kteří si nedokážou dobře představit, kde se pod městem zrovna nacházejí.

Reportéři MF DNES včera po poledni spočítali, že během půl hodiny Blankou v jednom směru projelo 360 aut s pražskou espézetkou a zhruba poloviční počet z jiných částí Česka či zahraničí. A to je provoz v tu dobu nesrovnatelně klidnější než v pracovní dny.

„Lze očekávat, že provoz v Blance bude první týdny mnohem intenzivnější, než jaký by byl normálně. Všichni tam pojedou, budou vznikat kolapsy, ale pak tam už zajedou jen ti, kteří to skutečně potřebují,“ předesílá Přibyl a upozorňuje, že bentley mezi tunely – jak Blanku nazval šéf Metrostavu – si budou chtít prohlédnout i zvědaví nezkušení řidiči. Právě to by mohlo způsobit komplikace.

„Když se otevírá nový tunel, vždy se najdou ‚experti‘, kteří v něm nebezpečně přibrzďují a prohlížejí si ho. Viděl jsem kamerový záznam, kdy ve slovenském dálničním tunelu Branisko dokonce zastavila rodina a začala si ho fotit. Něco takového se dá očekávat i v případě Blanky,“varuje Přibyl.

S tím projektanti a stavebníci těžko něco udělají. I proto je zatím v supertunelu dovoleno jezdit pouze padesátikilometrovou rychlostí, zatímco v ostatních pražských tunelech se jezdí sedmdesátkou.

„Je to dočasné řešení, aby si řidiči na průjezd Blankou pomalu zvykli. Samozřejmě ještě předtím proběhnou nějaké nácviky. Zkontrolujeme dopravní značení a podobně,“dodává šéf pražské dopravní policie Pavel Švrčula.