Kdo dnes prchá do Evropy
Nejvíce imigrantů, kteří přicházejí do Evropské unie, je ze Sýrie. Ale tvoří jen 20 procent všech běženců. Druhou největší skupinou jsou Afghánci a třetí Albánci.
BRUSEL,PRAHA Statistický úřad Evropské unie zveřejnil nejnovější čísla o počtech běženců, kteří proudí do EU. Nezahrnuje sice prázdninovou vlnu, ale poskytuje podrobnější obrázek o tom, odkud přichází na starý kontinent nejvíce lidí.
Nejpočetnější skupinu tvoří obyvatelé Sýrie, kde už čtvrtým rokem zuří válečný konflikt. „Od dubna do června jich požádalo o uprchlický status na 44 tisíc,“hlásí Eurostat. Z celkového počtu to však bylo v tomto období jen 21 procent lidí. Jinými slovy: každý pátý běženec.
V rámci současné uprchlické krize se totiž v poslední době hovoří skoro výhradně o Syřanech. Třeba Británie nedávno prohlásila, že do roku 2020 přijme 20 tisíc syrských běženců, které si už začala přivážet přímo z uprchlických táborů na Blízkém východě, aby odradila další běžence od nebezpečné cesty.
O mimořádném přijetí Syřanů uva- žují i další země nejen v Evropské unii, jako jsou USA, Kanada či Austrálie. Jak ale ukazují čerstvá čísla Eurostatu, celých 79 procent uprchlíků, kteří dorazili do Evropy na jaře a na počátku léta, je odjinud.
Hned po Syřanech přišlo nejvíce lidí z Afghánistánu, kde je slabá centrální vláda a působí tam radikální hnutí Tálibán. Afghánci tvořili třináct procent z celkového počtu.
Třetí největší skupinou byli obyvatelé relativně klidné Albánie, jejíž vláda nyní nabízí, že přijme desítky tisíc Syřanů. Albánci tvořili osm procent uchazečů o azyl, přičemž 90 procent z nich si o něj zažádalo v Německu.
Čtvrtí byli obyvatelé bašty Islámského státu a dalších radikálních skupin – Iráčané. K běžencům z této
země se přitom v poslední době přidávají už i tamní policisté, vojáci či kurdští bojovníci, kteří mají podle agentury Reuters pocit, že je vláda nechala v boji s radikály na holičkách, zatímco se obohacuje.
Statistiky rovněž prozrazují, kde nejčastěji migranti o uprchlický status žádali. Nejvíce jich tak učinilo v Německu (38 procent) a v Maďarsku (15 procent). Hned za nimi byly Rakousko, Itálie, Francie a Švédsko.
Maďarsko také registrovalo nejvíce žádostí o azyl na počet obyvatel země. Konkrétně 3 317 žadatelů na milion Maďarů. Naopak nejmenší zájem byl o Slovensko (5 žádostí na milion obyvatel), Chorvatsko či Česko (26 žádostí na milion Čechů).