Jak Veselý dal a vzal Indii šanci

Zápisník Ondřeje Novotného

Před utkáním o Jiřím Veselém referovala indická média s velkou úctou. Bylo zjevné, jaký respekt z čtyřicátého tenisty žebříčku ATP mají. Aby ne, když nejlépe postavený Ind byl 125. hráč světa Yuki Bhambri.

To se však v pátek změnilo. Když Veselý prohrál s Devvarmanem, ucítili domácí naději. Najednou jejich tisk s respektem vzýval „ranaře Rosola“, ale věřil, že přes nevýrazného Veselého může vést cesta.

Sám tenista v těch chvílích prožíval muka. Přemýšlivý typ Veselý si uvědomoval, kolik nadějí zklamal a koho všeho páteční prohrou zarmoutil. Jen těžko v pátek usínal.

Ale postavil se k selhání čelem. Vzal všechnu vinu na sebe. Odhodlal se a sám řekl kapitánu Navrátilovi, že chce v neděli chybu odčinit. Věděl, jak těžko by se mu z Indie odjíždělo, kdyby neulevil ustarané hlavě vítězným zápasem. Navrátil mu nakonec vyhověl. Veselého před včerejším zápasem znovu sevřela nervozita. V prvních gamech utkání s Bhambrim působil nejistě. Patrně tušil, že kdyby opět selhal, byly by důsledky ničivé. Pro český tým. Ale i pro jeho sebevědomí, letos opakovaně nahlodávané těžkými prohrami.

Na centrální kurt v tenisovém areálu Rádže Kumára Khánny zase pralo sluníčko. Veselého tričko se dalo ždímat po prvních pár gamech. Indičtí fanoušci bouřili po každém jeho zaváhání.

On však věděl, že podruhé selhat nemůže: „Řekl jsem si, že z kurtu mě dostanou jedině na nosítkách.“

Šanci, kterou Indům v pátek dal, jim včera zase ukradl.