Češi, šampioni z peřejí!
Hned dva tituly mistrů světa získali vodáci rok před Riem:
Tomáš Macek reportér MF DNES v Londýně
Světové peřeje nyní mají barvu červeno-modro-bílou. Nová česká generace jim vládne: 22letý Jiří Prskavec a 25letá Kateřina Kudějová slaví tituly světových šampionů v královské disciplíně vodního slalomu, kajaku mužů i žen.
S nimi jásá také jejich kouč Jiří Prskavec starší: „Tohle je něco neskutečného, sen každého trenéra. Mám tu čtyři závodníky, tři jsou ve finále a dva mistři světa.“Jeho šampioni jsou každý jiný. Flegmatik Kudějová. Impulzivní Prskavec. Oba pluli v Londýně ke zlatu jinak. Ale oba ho mají na hrudi.
Mám tak ztuhlé ruce, napadá Kateřinu Kudějovou na startu finále žen. Ale co, prostě to sjedeš, promlouvá k sobě. Holky hodně kazí. Ty pojedeš jen svoji jízdu, klidnou, bez chyby a bude to dobré.
Byla na tomto mistrovství čtvrtá v kvalifikaci i čtvrtá v semifinále.
Byla letos třetí na mistrovství Evropy i na Světovém poháru v Praze.
Vystoupá teď, na prosluněné londýnské periferii, ještě výš?
Protivodnou branku číslo tři trochu podjede, pak i další protivodu. Hlídá si čistotu. Hlavně nekazit.
V cíli se jí časomíra zastaví na údaji 103,62. Vede! Sahá po medaili. Radostí se praští do přilby.
Jenže tři ženy ještě čekají na startu. Tři nejlepší ze semifinále.
Ani Němka Funková, ani australská obhájkyně titulu Foxová, ani vítězka semifinále Španělka Chourrautová se rychleji peřejemi neprosmýknou.
Titul z ženského kajaku se po dvanácti letech vrací do Česka!
Kudějová nesměle, jakoby opatrně zvedne ruku nad hlavu a usměje se, zmatená, přenesená do končin, kde se nikdy dřív nepohybovala. Já jsem mistryně světa? Opravdu?
Opravdu! Suverénně, o 2,29 vteřiny před Němkou Funkovou.
Nikdy toho moc nenamluvila. Nikdy nebyly její emoce po závodě kdovíjak čitelné. Vždy nasazovala jen svůj stabilní, stále stejný úsměv. Má ho na tváři také tentokrát, když říká: „Jsem šťastná.“
Potom povídá: „Je to na mě všechno hrozně rychlé.“
Emoce zůstávají skryty v jejím nit-
Zlaté duo
ru, ale když tam dá nahlédnout, přiznává: „Uvnitř mě všechno buší.“
Během týdne onemocněla, nejspíš z klimatizace na hotelu, měla rýmu. Přesto si tehdy říkala: Je to dobré znamení, vždyť na Evropě v Německu jsem taky byla nemocná a byl z toho bronz. Kouč jí z legrace nabízel: „Klimatizaci ještě přidáme, když to takhle funguje.“
Na páteční ukázkovou jízdu, jež se v areálu konala po vytyčení kurzu pro semifinále a finále, Kudějová ani neodjela, jak jí nebylo dobře. Ale jakmile se odtud trenér vrátil, tvrdil jí: „Tahle trať je vážně tvrdá. A přesně takové ti sedí.“
Nemýlil se. O 20 hodin později stojí Kateřina Kudějová na nejvyš- ším stupni a poslouchá českou hymnu. A u kanálu přijímá gratulaci od Štěpánky Hilgertové, legendy vodního slalomu, která i v 47 letech vybojovala ve finále osmé místo.
Kdysi to byl trůn, který patřil Hilgertové. V Londýně na něj usedá o 22 let mladší Češka.
„Poslední dobou Káče úplně nevyhovovalo, že je pořád ve stínu za Štěpánkou,“říká Prskavec. „Radši by byla, kdyby byl zájem o její osobu větší. Ani teď Káča z jejího stínu nevystoupila, Štěpána je fenomén. Ale aspoň se k ní dnes přiblížila.“
My jsme na vodě největší střelci! Následujícího dne čeká na svoji finálovou jízdu Jiří Prskavec mladší a přemýšlí před ní jinak než Kudějová. Usmyslí si: Pojedu hranu, odjistím a odpálím to, jak to umím.
Před 20 lety jeho otec vybojoval v Anglii svoji jedinou medaili z mistrovství světa. Syn je přesvědčený: „Právě kvůli tátovi, i proto, že se mi tu jezdí dobře, a proto, že tu mám patnáct lidí z rodinného fanklubu, to zajedu dobře. Pošlu to tam a ukážu jim nejlepší jízdu, co dovedu.“
Je to óda na vodní slalom. Rozehrává mezi brankami svoji vabank hru, ohromuje riskantními těsnými průjezdy jak z jiného světa, které diváci kvitují užaslými výdechy.
Obří videostěna v areálu v nejkritičtější okamžik závodu vypoví poslušnost a zhasne. Český tábor kleje a rozčiluje se. Otec Prskavec na startu vidí první branky a potom už nevidí nic, jen pádí k cíli. Čas 88,99. První místo! Prskavec-syn samou radostí pustí pádlo, vymrští ruce nad hlavu, chytne se za helmu. Táta křepčí na břehu, ukazuje zaťaté pěsti a volá na něj: „Jsi neuvěřitelnej.“
Ovšem ještě není konec. Na startu zbývá senzační vítěz semifinále, další Čech a další Prskavcův svěřenec Ondřej Tunka. „Já bych to Tuňákovi přál, kdyby mě srazil z toho prvního místa,“ujistí lídr. Jenže nestane se tak. Tunka při své velké světové premiéře míjí branku.
„Je mi ho trochu líto. Jsme kámoši, učil jsem kdysi Ondru na Para- plíčku pádlovat,“povídá Prskavec. Ale teď už je čas slavit. Slovinec Kauzer šampiona i s lodí převrátí do vody, Prskavec vyeskymuje zpět.
„Byla to jízda na hraně, jasně,“vykládá nadšeně. „Ale tohle riziko za to stojí. Jsem mistr světa a oni ne.“
Zase hrají v areálu Kde domov můj. Kanoistka Kateřina Hošková přidala stříbro, Češi jsou v individuálních kategoriích nejúspěšnější zemí šampionátu. A čeští kajakáři nesmírně mocnou silou.
Proč? Zde je prosté vysvětlení zlatého muže: „Jsme největší střelci. Nebojíme se toho. A máme doma obrovskou konkurenci, která nás tlačí až k těm medailím.“
Více o šampionátu na str. 20