Profil Čech, který mění svět
reportér MF DNES
To je ona,“ukazuje Jan Procházka na kostku velikosti toustovače zapojenou do solárního panelu. „Celkem už jsme jich vyrobili 140,“říká v dílně s blikajícími přístroji. Na své dílo je pyšný. O skutečně výkonné a spolehlivé baterii, která by mohla pomoci masově rozšířit například elektromobily, začal snít před deseti lety, když se vrátil z emigrace ve Spojených státech. Už tam pracoval ve vývoji a je podepsán pod patentem baterie pro elektrobusy, které dnes používá i plzeňská Škoda. První prototyp novátorské baterie, která má podle expertů šanci obstát v celém světě, však v jeho laboratoři v pražských Letňanech vznikl až letos v březnu.
V čem je vlastně baterie nová? Zjednodušeně řečeno, pojme mnohem více elektrické energie než ty dnešní, je přitom spolehlivější a dá se vyrobit za třetinovou až pětinovou cenu.
Neexistence opravdu výkonné a zároveň bezpečné baterie je přitom jedním z největších technických omezení nynějšího světa. K čemu jsou rozsáhlé solární a větrné parky, když energii, kterou vytvoří, nelze dostatečně ukládat a v době jejich výpadků jsou lidé stejně závislí na tepelných nebo jaderných elektrárnách? Má smysl kupovat elektromobil, když i ten nejdokonalejší dojede s 960 kilogramů těžkou baterkou jen 400 kilometrů a pak se musí dvě hodiny nabíjet?
Procházka věří, že právě jeho baterie, nazvaná Robusta, může moderní energetice i automobilismu výrazně pomoci.
„Dnešní koncept fotovoltaické elektřiny jsme schopni změnit. Nyní se skladuje elektřina v tisících malých bateriích, na jednu megawatthodinu jich je potřeba 40 tisíc. Našich baterií stačí jen 120. Dnešní systém je složitý, zranitelný, s tisíci dráty, chlazením a samozřejmě drahý,“dodává vědec, který si konečně plní sen.
Když nedlouho po absolvování pražské VŠCHT v roce 1987 emigroval do Německa a poté do USA, živil se různě. „Pracoval jsem na zahradách, vystřídal snad stovku mizerně placených zaměstnání, ‚shit jobs‘ jim Američané říkají, než jsem se dostal k výzkumu,“usmívá se dnes muž, jehož článek má ambici stát se světovou baterií číslo jedna.
Vojáci na baterky Dnes vyjde podle vědce jedna kilowatthodina ze solární energie na 900 eur, Procházka tvrdí, že s jeho přístrojem, který energii uchová, se cena sníží na 100 eur. A navíc bude celý systém bezpečnější, jeho baterie se totiž nepřehřívají.
I ty nejlepší dnešní baterie jsou omezeny velikostí právě kvůli přehřívání. Takže ani ta největší svojí tloušť- kou nepřesahuje menší monočlánek. Zato nová česká baterka může svoji velikost přizpůsobit účelu.
Pro elektromobily by využití patentu mohlo znamenat výrazně vyšší dojezdovou vzdálenost a mnohem rychlejší nabíjení. „Za 15 minut je nová baterie dobitá na 65 procent kapacity, za 30 minut na 85 procent kapacity,“říká vědec.
Nabídku má však i pro klasické automobily se spalovacím motorem. „Jsme schopni vyvinout 48 voltovou baterii o stejné váze a velikosti, kterou mají nynější 12 voltové. V moderních autech už je přitom tolik elektroniky, že to alternátory přestávají zvládat, takže je silnější baterka třeba. Jenže při zachování dnešní technologie by byla příliš velká, těžká nebo drahá,“vysvětluje Procházka.
Velké výhody by jeho články přinesly také armádě. Kasárna a vojenské tábory, které si v bateriích uchovají vlastní energii vyrobenou například ze solární elektrárny a nejsou závislé na veřejné síti, jsou snem straté- 54letý Jan Procházka studoval v 80. letech VŠCHT v Praze, v roce 1987 emigroval do Německa, v roce 1990 zakotvil v USA. Podílel se na vývoji technologie pro výrobu nanočástic, byl u vzniku několika patentů. Spolupracoval například se švýcarským vědcem Michaelem Grötzelem, několikrát nominovaným na Nobelovu cenu. V roce 2005 se vrátil do Česka, kde začal vyvíjet vlastní baterii.
gů. Stejně tak představa, že se k výrobě elektřiny nebude muset používat spalovací motor a generátor, což omezí nutnost dopravy obrovského množství paliva. S využitím výkonných baterií by se navíc výrazně snížil i hluk a tepelná stopa jednotek.
Do háje s elektrárnami V čem je Procházkův článek technologicky nový? „Všechny nynější lithiové baterie se vyrábějí z tenkých elektrod v podobě kovových fólií, na nichž je nalepena aktivní vrstva. Mezi elektrodami jsou plastové separátory, což jsou organické látky. Je jich tam hrozně moc a zahřívají se. My jsme dali lepidla pryč a vlisovali jsme články ne vertikálně, ale horizontálně formou tabletek do rámu. Máme tak dvacetkrát silnější tloušťku i kapacitu elektrod,“vysvětluje Procházka.
Podle Markéty Zukalové z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, jenž se na vývoji baterie podílel, je Procházkův nápad skutečně výjimečný a má šanci se prosadit. „Funguje to, baterie má v menším objemu větší kapacitu, vše je přitom levnější, jednodušší, není třeba vakua. Baterie jsou navíc ekologické, bezpečné, nehoří,“říká vědkyně.
Ještě nadšenější je z vynálezu předseda výkonné rady nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs. „Je to revoluční záležitost,“míní. Dnes jsou podle něho baterie velmi drahé, navíc jsou nebezpečné, což blokuje změny v energetice. Kůs proto věří, že Procházkova baterie by mohla významně přispět ke konci tepelných a jaderných elektráren. „Je to průlom, nynější centrální energetika, elektrárny, které dodávají do sítě, pak mohou jít do háje. Každý si bude moci vyrábět a ukládat svoji energii, a to včetně velkých továren,“tvrdí.
Pravdou však také je, že světoví, natož čeští investoři, se zatím k Procházkově práci stavějí zdrženlivěji. Nápadů na zázračné baterie se už ve světě objevilo několik a žádný zatím nedošel až do výroby.
Procházka a lidé ve firmě HE3DA však věří, že právě jim se to s baterií, která již má celosvětovou patentovou ochranu, povede. Vyrábět chtějí začít dříve, než svoji továrnu spustí v Nevadě firmy Tesla a Panasonic.
Co k tomu chybí? Maličkost. Asi 50 milionů dolarů, což je zhruba miliarda korun. „Nyní jednáme s deseti potenciálními zahraničními investory. Doufáme, že příští rok začneme vyrábět,“věří Procházka.