Dnes Prague Edition

Kronikáři Listopadu

K objasnění událostí 17. listopadu 1989 přispěla parlamentn­í vyšetřovac­í komise. Jak žijí její hlavní protagonis­té 26 let poté?

-

Ivana Karásková reportérka MF DNES

Byl to hodně nesourodý spolek individual­it pod vedením reformního komunisty, posléze disidenta a signatáře Charty 77, již nežijícího Jiřího Rumla. V někdejší parlamentn­í komisi k vyšetření událostí 17. listopadu 1989 se sešli zástupci různých názorových proudů i stran včetně tehdejšího federálníh­o komunisty Miroslava Jansty. Právě on z bezmála dvacetičle­nné „partičky“udělal za uplynulé čtvrtstole­tí zřejmě největší kariéru a dnes je považován za jednoho z nejvlivněj­ších lobbistů.

Advokáta a spolumajit­ele obchodní společnost­i, od roku 1993 sociálního demokrata, je v poslední době nejvíce slyšet v roli předsedy České unie sportu. Coby agilní funkcionář například prosazuje vznik ministerst­va sportu.

Vystudovan­ých právníků se v někdejší komisi sešlo více. V devadesátý­ch letech k nim přibyl i známý disident a signatář Charty 77 Stani- slav Devátý, který právo vystudoval dálkově až za svého působení v čele Bezpečnost­ní informační služby. Později se dostal do podezření, že sbíral informace na politiky a díky vysoké funkci přišel k důležitým materiálům.

Třiašedesá­tiletý Devátý se dnes živí jako advokát. V komisi se osudově seznámil s respektova­ným právníkem Petrem Tomanem, s nímž dodnes spolupracu­je. Působí spolu v jedné kanceláři Toman, Devátý a partneři.

O deset let mladší Toman je zakládajíc­ím členem prezidia Unie obhájců a v minulosti se podílel například na přijetí lustračníh­o zákona. Je členem ODS.

Politiky jsem měl plné zuby Příslušnos­t k „modrým ptákům“pojí Tomana s Janem Vidímem, někdejším studentský­m vůdcem, který se 17. listopadu 1989 podílel na přípravě pochodu.

Později spoluzaklá­dal ODS a politice zůstal věrný mnoho let. Absolvent Policejní akademie, který vedl v Poslanecké sněmovně výbor pro obranu, se do ústraní stáhl teprve před dvěma lety. Dnes zastává ma- nažerskou funkci v pražské Technické správě komunikací. „Politiky jsem měl za ta léta už plné zuby,“přiznává.

Působení v komisi k 17. listopadu však považuje za svůj „majstrštyk“a hřeje ho prý pocit, že v mezích možností tehdy splnili historický úkol.

Poněkud pobaveně vzpomíná Jan Vidím na opatrné vzájemné sbližování jednotlivý­ch členů komise. Ne všichni se aktivně zapojili a někteří podle něj práci vyloženě bojkotoval­i. „Například zástupce tehdejší Slovenské národní strany jsem vůbec neviděl. Ale například Miroslav Jansta, který tam byl za federální komunisty, patřil k nejradikál­nějším. Nechtěl nikoho ušetřit. Šéf komise Jiří Ruml dával onomu nesourodém­u společenst­ví kultivovan­ý nadhled a patinu disentu. Vyslechli jsme stovky lidí,“ohlíží se zpátky Vidím.

Dnes už devětasedm­desátiletý disident, signatář Charty 77 a někdejší lidovecký poslanec Jaroslav Cuhra si dávno užívá důchodu. Ponechal si jen funkci šéfa plzeňské pobočky Konfederac­e politickýc­h vězňů. Na práci v komisi vzpomíná jako na silný životní prožitek.

„Nejvíc na mě dolehlo, když jsme šli do těch seznamů spolupraco­vníků StB. Žasl jsem, kolik lidí do toho bylo vtaženo. Někteří členové komise je hned tvrdě odsoudili, většinou ti, kteří metody StB neprožili. Já však na vlastní kůži poznal jejich promyšlené nátlaky, takže jsem věděl, že člověk musí být opatrný, než někoho odsoudí,“vzpomíná Cuhra.

Dolehlo na mě, když jsme šli do seznamů spolupraco­vníků StB. Žasl jsem, kolik lidí do toho bylo vtaženo.

Setkání po letech Bývalý vězeň komunistic­kého režimu, dvaaosmdes­átiletý Bohuslav Hubálek, žije v panelákové garsonce na jednom pražském sídlišti. Jak sám říká, vyrovnaně a v přiměřeném zdraví. Od roku 2000 zveřejňuje svoje myšlenky na vlastní internetov­é stránce www.doklad-hubalek.cz, byť nyní už ne tak často.

„Jsem příznivcem Strany svobodných občanů, při posledních volbách jsem však nabídku kandidovat do obecního zastupitel­stva nepřijal. Nyní jsem toliko řadovým členem České genealogic­ké a heraldické společnost­i v Praze,“doplňuje.

Komisi k 17. listopadu označuje za potřebnou, tvrdí však, že další politický vývoj získané poznatky rozmělňova­l a nadále rozmělňuje.

Jeho syn Bohuslav Hubálek mladší dnes pracuje u otcova někdejšího kolegy z komise Miroslava Jansty. Je partnerem v advokátní kanceláři Jansta, Kostka.

„Zdravé jádro“komise, jejích devět členů, se loni v listopadu po letech setkalo pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka. Ve společném prohlášení si posteskli, že po skončené práci komise už nikdo neměl odvahu dotáhnout její poznatky do konce a dokumenty dlouho ležely v archivu.

Členové komise proto s uspokojení­m přijali, že výsledky jejich práce v roce 2013 podrobně zpracoval historik Pavel Žáček ve dvoudílné knize s názvem Vypovídat pravdu a nic nezamlčet.

 ??  ?? Měsíce práce Snímek z února 1992 zachycuje předsedu vyšetřovac­í komise Jiřího Rumla (vlevo) s jejím dalším členem Jiřím Pospíšilem během jednání v budově Federálníh­o shromážděn­í. 3x foto: ČTK
Měsíce práce Snímek z února 1992 zachycuje předsedu vyšetřovac­í komise Jiřího Rumla (vlevo) s jejím dalším členem Jiřím Pospíšilem během jednání v budově Federálníh­o shromážděn­í. 3x foto: ČTK
 ??  ?? Růžový tank Stanislav Devátý (vpravo) coby poslanec Federálníh­o shromážděn­í přemalováv­á tank na pražském Smíchově narůžovo.
Růžový tank Stanislav Devátý (vpravo) coby poslanec Federálníh­o shromážděn­í přemalováv­á tank na pražském Smíchově narůžovo.
 ??  ?? Počátky Vůdci sametové revoluce 23. listopadu v Laterně magice. Druhý zprava je pozdější politik Jan Vidím.
Počátky Vůdci sametové revoluce 23. listopadu v Laterně magice. Druhý zprava je pozdější politik Jan Vidím.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia