Vukovar, rozbité město. Navždy?
Chorvatský Vukovar je mezníkem válek o „jugoslávské dědictví“. Skončily přesně před 20 lety dohodou v Daytonu.
Tomáš Lébr zpravodaj MF DNES v Chorvatsku
Dan Materna fotoreportér MF DNES v Chorvatsku
VUKOVAR Čtyřhvězdičkový Lav je jakýmsi středem ubytovací zóny Vukovaru – podél prostorného bulváru tu stojí většina hotelů. Lav je z nich nejluxusnější – nová a velkoryse pojatá budova očividně cílí na movitější klienty.
Přímo naproti němu je hotel Villa Martini, který má jen o hvězdičku méně a je mezi návštěvníky Vukovaru nejoceňovanější (například na serveru Booking.com je kvalita služeb označena za „naprosto výjimečnou“). Uvnitř jsou moderní apartmány a pokoje. Ale zvenčí byste to neuhádli – omšelá fasáda je provrtána střelami nejrůznější ráže. Že by majitelům už nezbylo na opravy?
Ani v jednom hotelu jsme se neubytovali, ale v hotelu Lav jsme se setkali s lidmi, kteří jsou pamětníky obléhání Vukovaru – bitvy, která mnoha lidem pomohla na počátku bojů vyvolaných rozpadem Jugoslávie pochopit, že ta válka nebude krátká a že její šrámy jen tak nějaká dohoda neuzavře.
Srbka Marija Stojanovičová byla v době, kdy Chorvatsko v létě 1991 vyhlásilo nezávislost, ve vesnici Berak jižně od Vukovaru. V oblasti, kde před začátkem války žili Srbové a Chorvaté pohromadě a v klidu. Pak se najednou vše změnilo. Chorvatská armáda začala tyto „promíchané“oblasti obsazovat.
„Když se v létě 1991 rozneslo, že přijíždějí chorvatští vojáci, většina Srbů utekla. Tehdy jsem si poprvé řekla: Zůstanu tady – cožpak jsem kdy někomu něco udělala?“vzpomíná dnes šedesátiletá Stojanovičová.
Zrádkyní pro každého Těm Srbům, co zbyli, zakázali chorvatští vojáci volný pohyb a nakonec je shromáždili v táboře, který ve vesnici zřídili. Situace se však brzo znovu radikálně změnila. Na Vukovar začala útočit jugoslávská (prosrbská) armáda a po 87denním obléhání a těžkých bojích (zatímco Chorvaté na konci bitvy hlásili 921 padlých vojáků, Srbové, respektive Jugoslávci 1 103) nakonec oblast ovládla. Včetně Beraku. „Tentokrát přišli vojáci z druhé strany. A vrátili se Srbové, kteří předtím uprchli. Pro ně jsem byla zrádkyně – nestála jsem jim ani za pozdrav. A z vesnice jsem se zase nesměla ani hnout,“pokračuje Srbka. „Už podruhé jsem byla černou ovcí.“
Tím to však neskončilo. Až v roce 1998, tři roky po daytonské dohodě, jež ukončila běsnění v bývalé Ju-
MAĎARSKO C H O R VA
BOSNA A T S HERZEGOVINA K O