Jako doma. Přisuňte si židli, prostřete si stůl. Je to přece vaše město
K Národnímu divadlu, na Kampu či na Žofín umístí magistrát volně dostupné stolky se židlemi. Postupem času přidá také grily a stojany na kola. Nejen na těchto místech chce probudit veřejný prostor.
PRAHA Paříž, Curych, Kodaň nebo například Londýn. To jsou města, kde lidé najdou na ulicích či v parcích židle a stoly, které si mohou volně přesunout a město si podle potřeby „zabydlet“. Bez podmínky, že si musí na místě něco koupit.
Architekti v Praze o něco podobného usilují již delší dobu. Nyní uspěli. „Naším cílem je pomocí židlí a stolků zkvalitnit veřejný prostor tak, aby ho začali využívat lidé. Aby místem pouze neprocházeli, ale zastavili se, povídali si nebo si třeba sedli s notebookem a pracovali,“řekla v rozhovoru architektka Pavla Melková z Institutu plánování a rozvoje hlavního města.
Na kolika místech by se židle se stolky mohly objevit? V první fázi začneme pilotním projektem. Půjde zhruba o tři až pět míst, na kterých fungování projektu vyzkoušíme. Ze začátku systém otestujeme v centru města. Je totiž nejbezpečnější a vhodných míst pro umístění je tam nejvíce. Tím vůbec nechceme říct, že by do budoucna stoly se židlemi neměly být například na sídlištích nebo v okrajových částech Prahy. Po pilotním projektu se mohou rozšířit po celém městě.
Kde konkrétně by se první posezení mohla objevit? Máme vytipovaných asi deset míst. Namátkou jde o Alšovo nábřeží, piazzettu u Národního divadla, Štvanici, Václavské náměstí, Staroměstské náměstí, Klárov, Kampu či například Žofín. Místa se ještě mohou změnit. O tom, které lokality jsou vhodné pro pilotní projekt, budeme ještě jednat. Kolik židlí se v ulicích objeví? Předpokládáme, že v testovací fázi půjde zhruba o dvě stě židlí a padesát stolů.
Magistrát chce projekt spustit na jaře příštího roku. Bude se o židle a stoly někdo starat? Na první pohled to vypadá zdánlivě jednoduše – nakoupit židle a rozhodit je na různá místa. Ale ono to tak jednoduché není. Nejsnazší je asi nákup židlí a stolků, hledání vhodných lokalit je už o něco těžší. Do toho totiž již vstupují městské části a také obyvatelé. Nejdůležitější je vyřešit správu a údržbu. Projekt s sebou totiž nese riziko, že se židle rozkradou nebo je někdo zničí. Z toho mají obavy městské části. Proto se také dosud v Praze nepodařilo podobnou věc uskutečnit.
Jak by taková správa a údržba mohla vypadat? V zahraničních městech najdeme těchto způsobů několik. Nejčastěji se město, které židle pořizuje, na konkrétním místě domluví s určitou komunitou či nájemcem kulturního prostoru či třeba provozovatelem kavárny. Zkrátka s někým, kdo má sám zájem, aby to v okolí žilo. Dotyčný pak židle na noc buď svazuje řetězem, nebo je skládá. Každý den se o ně stará. Jsou i jiné způsoby. Například v New Yorku fungují firmy, které židle na noc svážejí. Praha se bohužel trochu vyznačuje tím, že podobné zapojení nájemců a obecně lidí je velmi malé. To se ještě musíme naučit.
Dá se projekt židlí se stolky ještě nějakým způsobem dál rozvíjet? Ona už samotná existence stolků a židlí může iniciovat další změny. Velkou službu může projekt udělat na místech, o jejichž proměně ve veřejné prostranství město uvažuje. V takových lokalitách se vyplatí spustit testovací projekt, který není tak finančně nákladný. Když se ukáže, že mají lidé o místo zájem, může se město pustit do skutečných úprav, které mohou být ná- kladné. Židle a stolky jsou jedním ze způsobů, jak to velmi levně vyzkoušet. A pokud se osvědčí, lokality dál vyvíjet. U stolků pak může samozřejmě přibýt řada dalších věcí. My v rámci projektu například počí- táme s tím, že u stolků mohou přibýt grily, do budoucna u nich mohou vzniknout například také stojany na kola. Vše se teprve uvidí. Nejdříve musíme vyzkoušet pilotní projekt.