Starostlivý bankéř
Vzestup vystudovaného matematika Romana Popova zapadá do éry po rozpadu Sovětského svazu. Nyní se však jeho bankovní impérium hroutí.
Karel Hrubeš reportér MF DNES
Krátce poté, co jeho finanční dům získal jako vůbec první ze zemí bývalého Sovětského svazu bankovní licenci v České republice, děkoval Roman Popov České národní bance za důvěru. „Budeme dodržovat zákony a budeme ve sféře, kde chceme dělat byznys, korektní,“prohlásil přesvědčivě, jistě s vědomím, že s českou licencí má otevřeny dveře i na evropský trh.
Důvěra v Popova v Praze vydržela osm let. Pak Česká národní banka kvůli transakcím Popovovy ERB banky podala trestní oznámení.
Vyšlo to napotřetí
S odstupem nelze říci, že by takové rozuzlení překvapilo. Příběh podnikatelského vzestupu Romana Popova je totiž pro éru po rozpadu Sovětského svazu příznačný.
Vystudovaný matematik nastoupil v roce 1994 do společnosti Strojtransgaz, která pro největší státní firmu Gazprom prováděla výstavbu plynovodů. Nejprve byl jedním z manažerů společnosti, později ve Strojtransgazu získal podíl.
Díky tomu se pak dostal i k bankovnictví, protože se Strojtransgaz v roce 2002 stal spolumajitelem První česko-ruské banky, kterou v Rusku kdysi založila česká Investiční a Poštovní banka (po jejím krachu se podílníkem stala Česká konsolidační agentura).
O dva roky později se První česko-ruská banka pokusila získat v Česku bankovní licenci, ale neuspěla. ČNB totiž měla pochybnosti, komu ve skutečnosti PČRB patří. A tak to s licencí vyšlo až na třetí pokus v roce 2008 – bankovní instituce, která na jejím základě vznikla, dostala název Evropsko-ruská banka.
O tom, že Roman Popov nemusí být pravým vlastníkem ERB, se ve finančních kruzích spekulovalo dlouho. Mluvilo se o tom, že existuje propojení banky s Gennadijem Timčenkem, šéfem Strojtransgasu, který se jako muž blízký prezidentu Putinovi dostal po invazi na Krymu na sankční seznam EU.
Místopředseda ERB banky Anton Sučkov tyto spekulace popírá. Popov podle něho pouze v minulosti prodal Timčenkovi podíl ve Strojtransgazu. „Pokud vím, právě strukturám pana Timčenka byly tyto akcie prodány. Od těch dob nemá pan Popov žádné vztahy ani s jinými strukturami pana Timčenka. Podobné spekulace nejsou nic jiného než snaha propojit historii naší banky s politikou,“vysvětlil Sučkov v rozhovoru pro Parlamentní listy.
Pomohli nám politici
Hned na začátku, v roce 2008, si majitelé ERB vysloužili ostrou reakci tehdejšího guvernéra České národní banky Miroslava Singera. Po získání licence totiž prohlásili, že jim k povolení pomohly politické konexe.
„Doufám, že vyjádření o významu podpory různých politiků v procesu předcházejícím získání licence bylo určeno obecenstvu v jiné zemi, než je Česká republika,“reagoval tehdy Singer. „Předpokládám, že zde budou respektovat jak nezávislost regulátora na politických tlacích obecně, tak také fakt, že se pohybují v prostředí právního státu,“uvedl guvernér.
Od té doby nebylo o ERB ani o Popovovi příliš slyšet. Až letos na jaře se do problémů nejdříve dostala moskevská První česko-ruská banka a později i ERB bank, když jí ČNB omezila nakládání s penězi.
Byznys s pneumatikami
Čtyřiačtyřicetiletý Roman Popov však v Česku nepodniká jen v bankovnictví.
Týdeník Dotyk nedávno napsal, že je spolu se známým rychlostudentem z plzeňské právnické fakulty Janem Harangozzem a ředitelem potravinářské společnosti Setuza Františkem Janů akcionářem firmy Hargo, která ekologicky likviduje staré pneumatiky.
Popov podle prohlášení Františka Janů firmě pomohl k úvěru ve výši cca 130 milionů korun na nákup technologií, který poskytla jeho ERB bank.
Jenže nakonec sama banka koncem loňského roku vyvolala insolvenční řízení a továrna nefunguje.