Dostanou chytré spotřebiče šanci?

Zatímco chytré telefony si velmi rychle našly cestu k mnoha českým zákazníkům, chytré elektroměry a spotřebiče svoji šanci ještě nedostaly. Provoz domácností by se přitom změnil poměrně málo – asi hlavně otázkou na displeji pračky: „Můžu začátek praní o hodinu odložit? Ušetříte za elektřinu.“Většina ostatních spotřebičů by svůj odběr optimalizovala bez otázek. Mít chytrý elektroměr a spotřebiče však dává smysl jen tehdy, máme-li i tarify, které k přesunu spotřeby motivují.

Energetický regulační úřad, který má nastavení tarifů pro platby za elektřinu v kompetenci, však tímto směrem zatím neudělal ani krok. Nepovedeným a veřejností i politiky rychle odmítnutým návrhem nového tarifního systému hodlal úřad řízený Alenou Vitáskovou pouze snižovat velikost jističů, demotivovat od úspor elektřiny a odrazovat zájemce od instalací malých fotovoltaických elektráren. To poslední se navzdory smetení návrhu ze stolu zatím bohužel stalo, neboť zájemce odradilo riziko nového poplatku z vlastní výroby elektřiny. Patrně hlavně proto ještě dotace na malé fotovoltaiky v Nové zelené úsporám čekají na žadatele.

Chytré sítě vznikají především proto, aby umožnily maximální využití levné elektřiny z obnovitelných zdrojů v době, kdy je jí díky povětrnostním podmínkám dostatek. V domácnostech se tento princip může uplatnit také spojením chytrého elektroměru s fotovoltaikou – vlastní výroba má ku prospěchu odběratele přirozeně přednost.

Chytrý elektroměr není v Evropě žádnou raritou. V Itálii jsou instalovány plošně, v Rakousku budou ve všech domácnostech do roku 2019. V České republice brání jejich uplatnění skutečnost, že triviální prospěšná myšlenka – „chceme využívat obnovitelnou elektřinu“– je pro některé mozky na rozhodujících místech prostě nepochopitelná, či nepřípustná.