Jakartu potápí moře i korupce

Civilizace

Indonéská metropole se každoročně propadá o sedm až dvanáct centimetrů. Do roku 2030 se její severní část ocitne pod úrovní hladiny moře.

Jakarta běží závod s časem. Město, kde žije tolik lidí jako v Česku, se propadá do moře. Nejohroženější je teď její severní část. Přitom projekt, jenž měl nebezpečí odvrátit, čelí obřímu korupčnímu skandálu.

Kamal patří k těm částem Jakarty, které moře ohrožuje nejvíce. Přízemní domky se otřásají a dusí pod nepřetržitým proudem automobilů, motorek i kamionů mířících do obřích skladů, které se postupně zakusují do kdysi poklidné vesničky. Čtyřicetiletá Julia Halim mne vede k mostu klenoucímu se přes nevábně vyhlížející kanál. Jako děti zde skákali do tehdy ještě čisté vody, jejíž hladina ležela o pět metrů níž. „V období dešťů nebo i za úplňku tady všichni máme vodu až v obýváku,“říká. Na to, že si pitnou vodu kupují v obchodech a užitkovou jim rozvážejí na dvoukolácích v barelech, si již zvykli.

Rychle rostoucí populace Jakarty a stále stoupající nároky na využití podzemní vody situaci ještě zhoršují. Čtyřicet procent města již leží pod hladinou moře a problém se dotýká 5 milionů lidí. V jihovýchodní Asii není Jakarta výjimkou, podobně se propadá thajský Bangkok nebo vietnamský Saigon, v žádném z těchto měst se to však neděje s takovou rychlostí. Situace je natolik vážná, že se uvažovalo o vybudování nového hlavního města. Podle holandských odborníků zbývají pouhé dvě alternativy – evakuace, nebo plán známý pod názvem Velká Garuda.

Z terasy nákupního centra Baywalk Mall mi leží severní pobřeží Jakarty u nohou. Hluboko pode mnou se tísní modrá flotila rybářských lodí. Pokud se projekt uskuteční, jejich majitelé zřejmě přijdou o práci. Osud čtyřiadvaceti tisíc rybářů však představuje pouhý díl z komplexního problému s mnoha riziky a dopady na životní prostředí. Zátoku a potápějící se město má ochránit čtyřicetikilometrová stěna tvarem připomínající národní symbol, mytického ptáka Garudu.

Pod jeho ochrannými křídly se schová i sedmnáct umělých ostrovů o celkové rozloze 3 500 hektarů. Na nich vzniknou nová města a domov pro dva miliony lidí, kteří si budou moci dovolit zaplatit okolo pětapadesáti tisíc korun za metr čtvereční.

Jeden z budoucích ostrovů patří developerské firmě Agung Podomoro, která stojí i za projektem Baywalk Mall, dalšího z léků ordinovaných na nemoci velkoměsta trpícího katastrofálními dopravními zácpami. Součástí tohoto nákupního centra jsou i čtyři obytné věže, které vyrostly na jeho střeše. Základní vybavení tady máte na dosah, takže komplex nemusíte opouštět. Agung Podomoro patří k nejvýznamnějším developerům v Jakartě, paradoxně to však byla tato firma, která uštědřila celému projektu umělých ostrovů nepříjemný úder.

Když minulý měsíc zadržela protikorupční komise jednoho z městských radních s dvoumilionovým úplatkem, mohlo jít jen o další z úspěšných zátahů respektované instituce, v jejíchž sítích uvázly již zástupy politiků. Tentokrát však do vazby putoval i ředitel firmy Agung Podomoro a záhy obdržel zákaz vycestovat ze země šéf další developerské firmy, Sugianto Kusuma, řazený mezi tzv. Devět draků, vlivnou skupinu podnikatelů kontrolujících podsvětí Jakarty.

Svými úplatky chtěli snížit procento, které developeři musí z projektů věnovat ve veřejný prospěch. Není pochyb o tom, že komise zatím narazila na pouhou část ledovce. Pro politiky představuje projekt v hodnotě čtyřiceti miliard dolarů, závisející na mnoha povoleních a regulacích, příliš lákavé sousto, než aby ho nechali bez povšimnutí. Jakarta se tak ocitla před nezáviděníhodnou volbou, jak pokračovat s plánem nakaženým korupcí, ve kterém se kříží veřejné zájmy s developerskými. Času již mnoho nezbývá. Silnice pod vodou Model hráze