Z Kvildy vyrážejte za divočinou i historií
Chalupská slať
Kvilda je ideálním výchozím bodem pro poznávání národního parku. Obec nabízí i spoustu atrakcí, třeba muzeum života staré Šumavy.
Každý rok tudy projdou statisíce lidí. Pro poznávání krás Národního parku Šumava je totiž Kvilda výborným startovacím bodem. Nejvýše položená obec se v roce 1959 stala se svým okolím dějištěm známého Kachyňova filmu Král Šumavy. Později ji proslavila i trojdílná série příběhů Vaška Straky v podání Tomáše Holého. Pro turisty je ale Kvilda zajímavá i svými rekordy. Je to totiž třeba nejstudenější místo celého Česka a u kostela svatého Štěpána v centru obce roste také náš nejvyšší živý vánoční smrk. Kvilda je navíc průsečíkem mnoha turistických tras.
V létě není ničím zvláštním potkat na okolních cyklotrasách i sportovce na kolečkových bruslích nebo koloběžkách. Okolní příroda navíc nabízí nejen relaxaci, ale i poučení, třeba na poznávacím okruhu Nelesní krajina, na který se vychází přímo z Kvildy. Na pěti kilometrech zájemce seznámí s historickými souvislostmi vzniku luk v okolí, osídlením šumavské krajiny i vývojem hospodaření v horských oblastech.
Asi nejznámější trasa pro pěší i cyklisty vede k Pramenům Vltavy. Ta pramení na svazích Černé hory v rozsáhlých mokřadech a její symbolický pramen je dnes studánkou uprostřed lesů poškozených orkánem Kyrill a následně kůrovcem. Na trasu, která zájemce zavede z Kvildy k Pramenům Vltavy a do zaniklé obce Bučina, se vychází od kostela v centru Kvildy. Po modré značce vede k rozcestí u Vltavy a po jednom kilometru i k zaniklé sklárně Hraběcí Huti. Údolím řeky pak vede cesta až k prameni a potom podél rašeliniště až na rozcestník U Pramene Vltavy. Po červené značce odtud cesta míří až k odpočívadlu Pod Stráží, odkud se klesá až k hraničnímu přechodu Bučina. Obec bývala před 2. světovou válkou významnou hraniční vesnicí. Dnes je místo ideální třeba i pro pozorování šumavského pohoří, za dobrého počasí se na obzoru ostře rýsují i vzdálené alpské vrcholy. K návratu na Kvildu mohou v létě zájemci využít i Zelený autobus.
Pro méně znavené se ale Bučina může stát výchozím bodem pro další výlety. Vede odtud například přírodně poznávací okruh Národní park, který je zavede do další zaniklé obce Knížecí Pláně. Z německé strany od Bučiny odjíždějí také další autobusy linky Finsterau - bus, které turisty zavezou třeba až pod majestátní horu s kamenným vrcholem Luzný.