Stroje, které rozpoznají i německou kancléřku
V centru, kam zavítá Angela Merkelová, vyvíjejí roboty, kteří se umějí samostatně rozhodovat
Stroje, které jsou schopny samy pozorovat svět, vnímat ho a rozlišovat, co je v něm pro ně podstatné, samostatně se rozhodovat a systematicky plánovat. Zkrátka přemýšlet.
Přesně takové autonomní roboty vyvíjí špičkové vědecké centrum v Praze, které by měla dnes navštívit německá kancléřka Angela Merkelová.
Moderní budova Českého institutu informatiky, kybernetiky a robotiky (zkráceně CIIRC), spadající pod pražskou techniku ČVUT, by se měla na okraji univerzitního areálu v Dejvicích otevřít koncem roku. Pražské vědecké týmy se pak rovněž věnují smyslům, jako je zrak a hmat, které chtějí na roboty přenést z živočišné říše co nejdokonaleji.
Montáže airbusů
CIIRC může sloužit jako ukázka úspěšné česko-německé spolupráce, což je zřejmě důvod, proč Merkelová při své krátké návštěvě Česka zamíří právě sem. Prohlídka institutu je dokonce označována za hlavní oficiální bod jejího pražského programu. S německým ústavem pro umělou inteligenci v sárském Saarbrückenu Češi řeší možnou součinnost robotů s lidmi při krizových záchranářských situacích.
Pražští vědci dále vyvinuli velmi úspěšný systém pro plánování a rozvrhování montáže trupů obřích letadel Airbus A350, které se dokončují v Hamburku. A bezpečná spolupráce robotů s lidmi, tentokrát v průmyslových skladech, je součástí dalšího česko–německého projektu Safelog. „Řešíme i projekty pro Volkswagen, Porsche Engineering či Siemens a další německé podniky,“doplňuje Kateřina Hanibalová z CIIRC.
Zejména spolupráce s firmou Siemens je velmi úzká.
Ovšem nejen umělá inteligence bude doménou dejvického centra, které pod jednu střechu sdruží výzkumné týmy napříč fakultami a ústavy ČVUT a zároveň propojí týmy na dalších vysokých školách i v Akademii věd.
Tuzemští vědci pracují na inteligentních systémech a komunikačních sítích, které využívá automobilová, drážní a letecká technika. Zajímavostí je, že jeden z projektů platí také americké vojenské námořnictvo.
Další z týmů se pak orientuje na medicínu. Zabývá se například výzkumem fungování lidského mozku nebo vysoce propracovaným analyzováním dat získaných pomocí nových lékařských přístrojů, miniaturních senzorů, nanomateriálů a podobných zařízení.
„Sofistikovaná interpretace takto získaných dat může nejen výrazně pomoci v řadě lékařských oborů – jako je třeba kardiologie, porodnictví či oční lékařství – ale přináší i inspiraci pro návrh a vývoj nových nástrojů, pomůcek či postupů v medicíně,“upozorňuje Hanibalová.
Vědecké týmy, jež jsou součástí CIIRC a zaměstnávají sto deset výzkumníků, v současnosti pracují v provizorních laboratořích roztroušených po celé Praze. Například v budově na Karlově náměstí, která byla původně určena k demolici, nebo ve třech místnostech v budově rektorátu ČVUT v Dejvicích.
Všechna pracoviště by se měla už za několik měsíců sestěhovat právě do nové moderní budovy na okraji univerzitního areálu v Dejvicích.