Tiše! Tady ještě někdo přežil
PESCARA DER TRONTO Zmar, naprostý zmar... a do toho občas záblesk naděje. Tak vypadá pátrání po přeživších středečního zemětřesení ve střední Itálii, které připravilo o život už 250 lidí.
„Tady dole je něco slyšet. Buďte zticha,“říká záchranář při záchranné akci v Pescara del Tronto, jednom z nejkrutěji zasažených měst. O chvíli později se ozývají výkřiky: „Pojď, Giulia, pojď! Pozor na hlavu.“Dav lidí, mezi nimi nejen záchranáři, ale i dobrovolníci, kteří se snaží i holýma rukama rozhrabávat ruiny zříceného domu, pak propuká v jásot, když záchranář vytahuje ze směsi betonu, cihel, železných tyčí a všudypřítomného prachu drobnou dívku. Prakticky bez zranění se podařilo zachránit čtyřletou Giulii Rinaldovou.
Byl to jen krátký okamžik radosti před okamžikem zoufalství – krátce poté byla nalezena na stejném místě její devítiletá sestra Giorgia. Té už nebylo pomoci.
Místní obyvatelé, pátrající mezi zničenými domy po blízkých, už si přivykli nazývat svůj domov Dantovým peklem.
Pokračování ze str. 1 Nedaleko odtud se podařilo vytáhnout z trosek dvojčata – sedmileté chlapečky. Andrea už byl mrtvý, Simone je zatím naživu. Ve vážném stavu ho odvezli do nemocnice.
Mezi oběťmi jsou desítky dětí – v Accumoli jsou mezi nimi i dva bratři, které zabil zvon místního kostela i s jejich rodiči. Zvon se zřítil přímo na jejich dům. Tragické vyústění měla i snaha vyprostit jedenáctiletého chlapce, který se několik hodin ozýval zpoza trosek. Jeho volání postupně sláblo, a když se záchranářům podařilo ho najít, bylo už pozdě.
Zemřela i Marisol Piermariniová, osmnáctiměsíční holčička manželů, kteří se před sedmi lety přistěhovali do vesnice Arquata. Smutným paradoxem je, že ke stěhování je přiměla zkáza jejich domu v L’Aquile při podobně ničivém zemětřesení v roce 2009.
Místní obyvatelé, kteří přežili nynější otřesy bez úhony, se tak trochu uklidňují tím, že ti, kteří zahynuli okamžitě, vlastně mohli zemřít klidně – země se otřásla uprostřed noci. „Doufám, že spal,“svěřila se jedna z obyvatelek Accumoli, jejíž manžel je mezi oběťmi. O to hůře však lidé vnímají osudy těch, kteří ještě pod troskami nějakou dobu žili. Začátek záchranných prací se totiž kvůli noci na mnoha místech o několik hodin zpozdil.
V horské vesnici Illica, rovněž postižené středeční katastrofou, včera seděl devětašedesátiletý Guido Bordo se svým bratrem na lavičce a opakovaně spínal a rozevíral ruce. Toto zmučené gesto vypovídá víc než slova o utrpení, kterým prochází, napsala agentura AFP, která přinesla jeho příběh. „Moje sestra a její manžel jsou pod troskami. Čekáme na kopáče, ale nemůžou se sem dostat,“řekl Bordo agentuře. „Nejsou tam vůbec slyšet. Zaslechli jsme jenom jejich kočky. Rozeběhl jsem se sem hned, jak se země začala třást. Povedlo se vytáhnout sestřiny děti, ty jsou teď v nemocnici,“dodal.
Naděje na záchranu během včerejška ale prudce klesala. Některé týmy hodlaly pátrání po přeživších v závěru dne ukončit. domy vlastní mladší lidé, jenže je mají jen jako prázdninové bydlení, a tak do nich příliš neinvestují.“
Odliv stálých obyvatel je v těchto oblastech velký a trvá už dlouho. Amatrice, jedno z nejpostiženějších měst při nynějším zemětřesení, jen během posledního století přišlo o tři čtvrtiny obyvatel – z 10 000 na 2 500.
Mezi počtem lidí v zimě a v létě je tu obrovský kontrast. Další těžce postižená obec Accumoli má zhruba 600 stálých obyvatel. V létě se však díky dovolenkářům rozroste až na pět tisíc. To mimochodem nyní hodně ztěžuje odhad počtu obětí.
Dopady zemětřesení pak na mnoha místech zhoršuje i změna krajiny. Malé farmáře pečující o vegetaci, která udržuje půdu na svazích, nemá kdo nahradit. Proto jsou tu stále častější sesuvy půdy i v době, kdy se zrovna země netřese. Úzké silničky ve svazích, spojující v minulosti zdejší obce hustou sítí, už se mnohde nevyplatí udržovat. Důsledkem je i to, že v případě katastrofy se zhoršuje možnost pomoci. Podobné je to i s pokrytím mobilními sítěmi a internetem. V těchto oblastech je řada míst bez signálu. A vysílače jsou mezi prvními oběťmi zemětřesení.