Řemeslo má zlaté dno, ale děti do učení nedáme
emeslem se dá dobře uživit, myslí si devět z deseti Čechů. Ale když si mají vybrat, kam pošlou své dítě po základní škole, učňovské obory mezi první volbou nejsou. Raději než výuční list chtějí pro své potomky co nejvyšší vzdělání. I to je jeden z důvodů, proč si dnes firmy stěžují, že nejsou lidi.
Rozsáhlý průzkum, jak lidé vnímají řemeslo, vypracovala agentura Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků. Důvodů, proč si vyučení zvolí jen malá část mladých lidí, kteří o něm na konci základní školy uvažují, průzkum našel hned několik.
Tak zaprvé: chtějí maturitu, 63 procentům žáků, kteří končí základní školu, jen výuční list nestačí. Kromě toho se obávají, že by jako vyučení měli nízké příjmy. A když se k tomu přidá, že více než třetina ani nemá chuť živit se manuální prací a pracovat venku, není divu, že učňů v některých oborech v posledních deseti letech ubylo až o polovinu. Řadu z nich navíc odrazuje i pověst učilišť, bojí se prostředí či vztahů s vrstevníky.
Za to, že učilištím ubývají žáci, částečně může i demografická křivka. Nejen učiliště musela vystačit s populačními ročníky, které byly až o třetinu slabší než dříve. Jenže právě na učilištích se tento pokles podepsal nejvíc.
Křivka se nyní obrací, některé obory se začínají plnit. Neplatí to ale o všech profesích, ve kterých je dnes vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích.
„Žáci i rodiče jsou ovlivněni médii. Zvýšil se zájem o učební obor kuchař a příbuzné obory, ale slušný zájem je i o obor automechanik,“říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Zato například truhlářů je pomálu. „V roce 2005 jich absolvovalo kolem osmnácti set, dnes je jich jen něco málo přes 900. Rapidně klesl také zájem o potravinářské obory,“dodává Havlíček. Mohou se mít lidé, kteří vystudovali řemeslný obor, dobře? Podpořili byste své dítě, kdyby chtělo na řemeslo? Pramen: Ipsos pro AMSP, MŠMT Uvažovali jste, že byste šli na řemeslo? Jaké řemeslo byste doporučili svému dítěti
„Pro nás jsou cestou, jak z toho ven, střední školy, kde by studenti po třetím ročníku získali výuční list a mohli si udělat i maturitu,“vysvětluje Havlíček jednu z cest, jak učňovské obory zatraktivnit.
Koncepce střední školy, která by absolventům na konci studia vydávala výuční list i maturitní vysvědčení, se podle Markéty Růžičkové z Národního ústavu pro vzdělávání v několika technických oborech na školách testuje. Jenže stejný výzkum, ze kterého vyplynulo, že rodičům i dětem nestačí výuční list, naznačil i to, že téměř 40 procent řemeslníků si myslí, že dnešní učiliště připravují učně hůř než za jejich mládí. „Bral bych to s rezervou, tak jako vždy, když se starší generace ohlíží do minulosti,“říká Havlíček. Problém učňovského školství je podle něj stejný jako u jiných typů škol včetně těch vysokých. Vedle velmi dobrých existují také velmi špatné.