Zapeklitá odysea srbského Kapitána Dragana

Pro Srby hrdina, pro Chorvaty zločinec – a pro Austrálii bolehlav, když se deset let rozhodovala, zda svého občana vydá chorvatským úřadům. na motorce a matka odešla do Austrálie – Dragan dál vyrůstal v sirotčinci a u pěstounů. Ve třinácti se přistěhoval k matce do Melbourne a v roce 1975 získal australské občanství. Spořádaným občanem však nebyl: měl několik konfliktů se zákonem (krádeže, prodej kradených věcí a nucení k prostituci).

Na návrh jednoho ze soudců byl Dragan Vasiljkovič přijat do australské armády. Po čtyřech letech služby působil jako vojenský instruktor v Africe a Jižní Americe. Pak se na lodi vydal na cestu kolem světa – neskončil však zpět v Austrálii, ale v roce 1988 načal svou druhou životní etapu v Srbsku.

Původně tam chtěl jen podnikat. Jeho firma však brzo zkrachovala. Podobně dopadl i v politice, když v roce 1992 dokonce usiloval o prezidentský úřad. Válka v tehdejší Jugoslávii ho přivedla k jeho původní profesi. Srbský ministr vnitra ho poslal jako vojenského instruktora do Kninu, který se posléze stal centrem Krajiny, samozvané srbské republiky v Chorvatsku. Na konci cesty?

Působení v Kninu vyneslo Vasiljkovičovi v Srbsku velkou popularitu a přezdívku Kapitán Dragan. Měl tehdy vlastní televizní show a o jeho jednotce zvané Knindžové (spojením slova Knin s názvem japonských bojovníků) vycházely komiksy. Založil i Nadaci kapitána Dragana na pomoc obětem války.

Po pádu Krajiny v roce 1995 a konci jugoslávských válek začaly vycházet najevo i zločiny, kterých se Knindžové dopustili. Chorvatský soud Vasiljkoviče viní mimo jiné z podílu na mučení a zabíjení chorvatských vojáků v roce 1991 v kninské pevnosti, z naplánování útoku na město Glina, při němž byli zabíjeni civilisté, a ze znásilnění.

Zatykač na něj byl vydán v roce 2004. To už však byl Kapitán Dragan zase v Austrálii a pod jménem Daniel Snedden, jež v zemi získal legálně už jako dítě, vyučoval golfu. Australské úřady ho poprvé zadržely v roce 2006 po chorvatské žádosti o deportaci.

K té nakonec došlo až loni po martyriu žalob a odvolání – Vasiljkovič především argumentoval tím, že v Chorvatsku ho nečeká spravedlivý proces. Jednou se dokonce pokusil navždy zmizet z dohledu úřadů – po 43 dnech celostátního pátrání byl však dopaden.

Při zahájení procesu nyní Vasiljkovič, kterému hrozí až 20 let vězení, všechna obvinění odmítl. Proti němu však bude svědčit přes padesát lidí. A polehčující okolností se určitě nestane ani jeho výrok, který zveřejnila novinářka britského listu The Times poté, co s ním dělala v roce 1991 v Kninu rozhovor: „Když tu Chorvaté používají nemocnice a policejní stanice jako vojenská stanoviště, tak je mi líto, ale musím je pozabíjet.“