Daní se v zemi, kde se pracuje. Loďaři jsou výjimka

PRAHA Češi vydělávající v zahraničí tam v drtivé většině případů musí odvádět daně. To je obecné pravidlo, které potvrdí na každém finančním úřadě. Výjimkou jsou právě české posádky nizozemských a norských lodí a letadel.

„Pokud pracovník žije trvale v České republice, musí zde podat daňové přiznání, ve kterém uvede i zahraniční příjmy. A pokud v zahraničí podléhaly zdanění, už je znovu danit nemusí, vyjme je,“říká Petr Frisch, daňový poradce z firmy Pro Factum Consulting. Jestliže ale dotyčný Čech pracuje a žije v zahraničí, na český berňák nic nehlásí.

Pokud poplatníci daň vyměřili a odvedli správně, může ji český finanční úřad kontrolovat a doměřit až tři roky od skončení lhůty pro daňové přiznání. Výjimečně deset let. Úřady obvykle chtějí daň tři roky zpátky, a to včetně penále a úroků z prodlení. Příslušenství daně se dá teoreticky odpustit na základě žádosti. Samotná daň ale nikoliv.

„Odpustit daň může ministr financí výlučně z důvodů nesrovnalostí při uplatňování zákonů v praxi nebo při mimořádných, zejména živelných událostech,“říká Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.

S důchodovým pojištěním to bývá snazší – platí se v zemi, kde dotyčný pracuje. Země Evropské unie mezi sebou informace sdílejí, takže v penzi se pak všechno sečte a dotyčný dostává částečný důchod z několika zemí zároveň.

„Úřady obvykle chtějí daň tři roky zpátky, a to včetně penále a úroků z prodlení. Příslušenství daně se dá odpustit, ale samotná daň nikoliv.“