Tortorella je muž s velkým srdcem
Václav Prospal vypráví o společných sezonách a přátelství s trenérem Johnem Tortorellou
Byly dny, kdy se hádali do krve. Kdy na sebe jako psi štěkali přes celou kabinu. Jenže když má teď Václav Prospal promluvit o Johnu Tortorellovi, poněkud kontroverzním kouči, řekne: „Je to vynikající člověk s obrovským srdcem. A já jsem moc šťastný, že ho můžeme se ženou nazývat rodinným přítelem.“
Když teď čtete tento rozhovor, je to pár hodin, co tihle dva stáli na Světovém poháru proti sobě. Tortorella na střídačce Spojených států, Prospal na té české (výsledek na sport.idnes.cz). „Špičkování proběhlo už před turnajem. Teď ani jeden z týmů není v pozici, aby byl prostor na vtípky,“řekl Prospal. Pro Čechy i Američany to totiž v noci bylo v Torontu poslední vystoupení. Když jsem v roce 2001 přišel do Tampy, na postech prvních dvou centrů hráli Richards a Lecavalier a pro mě místo nebylo. Ale byl jsem poctivý, dobře pracoval a snažil se ze sebe i ve čtvrté pětce dostat maximum. A to se mu líbilo. Začal mě odměňovat větším a větším časem. A byl taky prvním, kdo mě v NHL prdnul na křídlo, abych hrál víc. Mně vyhovovala jeho pevná ruka – vždycky jsem měl rád trenéry, kteří žili se střídačkou. Kteří byli živější, hlasitější. Kteří jen nestřídali pětky. Líbí se mi, když tam panuje vášeň a emoce. Padli jsme si do oka. Jenže nemyslete si my měli spolu velké rozepře. Jsem tvrdohlavý a on taky. Takže jsme si vyměnili názory, klidně i veřejně. Je mu je jedno, jestli vynadá člověku před celým týmem, jestli ho sepsuje v novinách. Zároveň jeho motto zní: Není to nic osobního. A my uměli odpoutat práci na zimáku od osobního přátelství. Toho si vážil.
Hráč si kolikrát myslí o trenérovi, že ho nemá rád. Že si na něj zasedl. To já ne. Ale taky jsem nikdy nebyl hráč, který by se neozval, když se mu něco nelíbilo. Jenže musíte akceptovat, co od vás trenér žádá. A musíte přijmout, že tým je nade vše. Torts tím, jak je tvrdý na hráče, z vás neudělá jen skvělého hokejistu, ale i mnohem lepšího člověka. Protože jsou hráči, kteří nosí nosánek nahoru, což se projevuje i mimo stadion. On ale dbá na to, aby z nich byli lepší lidi. Taky umí přijmout zodpovědnost. Americe se Světový pohár nepovedl a on zodpovědnost přijal. Takový je na veřejnosti. Ale všem bych přál ho poznat mimo led. Je to vynikající člověk s velkým srdcem a jsem šťastný, že ho můžeme se ženou nazývat rodinným přítelem. Ano, nějak se chová a prezentuje na střídačce, ale lidi, co ho odsuzují, by ho měli znát v soukromí.
.To je taky velmi ochotný trenér, a když potřebuji s něčím poradit, nemá problém odpovědět. Bylo by to krásné, ale k tomu vede dlouhá cesta. Že jsem s českým nároďákem v Torontu, je pro mě neskutečná příležitost. Ale trenéřina je běh na dlouhou trať. Jen když budete úspěšný v mládežnickém hokeji, můžete dál kráčet po cestě k těm nejlepším klubům. Ano, moc by mě lákalo stát s Tortsem na jedné střídačce. Mohl bych se od něj jen učit.