Proč (ne)rozdávat mladým jízdenky

Někdy si říkám, že mě, starého medvěda, už nemůže nic překvapit. Avšak… Nikoliv nevýznamný europoslanec Manfred Weber (mj. předseda Evropské lidové strany v Evropském parlamentu) přišel s nápadem obdarovat měsíční jízdenkou Interrail, na niž se dá vlakem jezdit po celé Evropě, veškerou evropskou mládež!

Navrhuje ji dát všem eurodorostencům, kteří právě oslaví osmnácté narozeniny. Odůvodňuje to noblesně – má to údajně posílit pocit sounáležitosti Evropanů v době krize. A evropská komisařka pro dopravu dodala, že mobilita mladých je důležitá.

Zaprvé – rozdávat mladým jízdenky zdarma mi přijde nejen nehospodárné, ale hodně nepedagogické. Neměli by si mladí Evropané na tento eurovýlet obstarat peníze raději sami, na brigádách? Neváží si člověk mnohem více toho, na co si musí v potu tváře vydělat, než toho, co dostane zadarmo a až pod nos?

Zadruhé – proč jenom jízdenky, proč mladým Evropanům a Evropankám nerozdat též vouchery na ubytování a jídlo? Kde na to chudáci mají vzít? Jen jízdenkami se jim, pane europoslanče z bavorské CSU, nezavděčíte.

Zatřetí – proč zrovna k osmnáctým narozeninám? Jako právník předpokládám, že toto opatření nebude působit retroaktivně. Nepřijdou žaloby od „děcek“devatenáctiletých či dvacetiletých či jejich zákonných zástupců, že oni si musí platit jízdenky a sousedovic Kuba, který navíc ve studentských volbách podporoval T. Okamuru, dostal lístek po Evropě zdarma? A co když osmnáctiletá Terezka chodí s dvacetiletým „dědkem“Edou, který již žádnou jízdenku zdarma od EU nedostane a peníze na cestu nemá? Proč chce Brusel šlapat po lásce mladých, kteří by tak rádi jeli spolu ruku v ruce po Evropě?

A proč se ta jízdenka nebude dávat i seniorům například k 75. narozeninám jako odměna za celoživotní práci pro EU?

Začtvrté – a teď promluvím asi za většinu rodičů z 28 zemí EU, taková jízdenka pro osmnáctileté by se snad dala se skřípěním zubů akceptovat, kdyby nebyla zpáteční!