Účet za Blanku? Příběh ještě nekončí
Tunelový komplex zatím stál 38 miliard korun. To je asi o 10 miliard víc, než Praha počítala
PRAHA Blanka je jako hrnec beze dna. Čím víc peněz se do něj nasypalo, tím víc jich mizelo. A ačkoli je tunel už rok ve zkušebním provozu, účet za něj ještě není hotový. Cena ještě poroste. Třeba nyní se rozjíždí nová arbitráž o práce za více než 32 milionů korun.
Na rozhodčí soud se kvůli Blance obrátila teprve před několika dny firma Inset, která na komplexu prováděla geotechnický monitoring. Chce od magistrátu uhradit platby za práce v letech 2012 až 2015. „Zakázku jsme dělali pro město a kontrovali jsme zhotovitele, zda projekt odpovídá realitě. Zda nedochází k poklesům na povrchu, zda se neděje něco s domy, třeba jsme také sledovali stav vody,“popsal práce ředitel Insetu Ludvík Hegrlík. Jak dodal, firma pro město pracovala až po propadech půdy, jež stavbu v minulosti postihly. „Jsou to práce, které byly prokazatelně provedeny, městem převzaty a jen je složité platbu dotáhnout do konce,“popsal ředitel.
Pravděpodobně se nejedná o poslední arbitráž. Na magistrátu leží případy tří až čtyř druhů prací, kvůli jejichž proplacení se město bude možná ještě soudit. Řádově jde o částku do dvaceti milionů korun a o velmi podobné příčiny jako u Insetu. „Jde o případy, kdy neumíme ocenit nebo nenajdeme shodu v ocenění prací. V ten okamžik je rozhodčí soud řešením,“řekl náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) s tím, že ještě není jisté, zda vůbec všechny případy skončí arbitráží. „A jestli, tak nepůjde o stamiliony,“pokračoval Dolínek.
Další příčinou možných arbitráží jsou legislativní komplikace. Jedná se přitom o velmi podobný případ jako rozhodčí soud se společností Metrostav. Tím, jak se stavba protáhla, je právně problematické platit za práce mezi lety 2012 a 2015. Komplex měl být totiž hotový právě v roce 2012 a do toho roku měly firmy podepsané kontrakty. Ostatní práce probíhaly nad rámec smluv.
Magistrát je přitom přesvědčený, že jinak než přes rozhodčí soudy situaci nelze řešit. Třeba arbitráž se společností ČKD Praha DIZ skončila před několika týdny vítězstvím města. Firma chtěla od Prahy 1,7 miliardy za prodloužení stavby a za výměnu vadných kabelů.
Dolínek ještě definitivní součet za cenu Blanky neudělal. Například i proto, že tunel je ještě ve zkušebním provozu, který chce náměstek „Vychytat mouchy“ ukončit letos, aby pak mohl vystavit finální účet. O komplex se stará společnost Satra za zhruba 16 milionů měsíčně. Energie potřebné na chod tunelu stojí ročně na 50 milionů. Další drobnější náklady v řádu milionů nebo desítek milionů korun souvisejí s dokončováním některých prací.
Prozatímní cena Blanky vychází na 37,9 miliardy korun. Původně – v roce 2006 – přitom město počítalo s částkou 29 miliard. O tom, jak dramaticky se stavba prodraží, se veřejnost dozvěděla na začátku roku 2011 od exprimátora Bohuslava Svobody (ODS). Tehdy měl ve tváři pro něj spíše neobvyklý supervážný výraz. Situace byla skutečně špatná, neboť Praha v té době měla málo peněz a musela platit gigantické plány a projekty z éry Pavla Béma.
„Tehdy jsem věděl, že to musím vyřešit, musíme to zaplatit, ale nevěděl jsem jak,“popisoval situaci ve vedení města Svoboda. Vzpomněl si i na to, jak na zdražení stavby reagovali někteří kolegové z rady. V první chvíli nevěřili, že je vůbec možné, aby se cena zvedla zhruba o deset miliard. Mysleli si, že je v ekonomickém rozboru nějaká chyba. O omyl se ovšem nejednalo. „Po propadech ve Stromovce byl nařízen bezpečnější, ale i dražší postup ražby. S dalšími požadavky na rozvoj města, například na opravu Letenského náměstí, změnu projektu Trojského mostu či protipovodňová opatření, vzrostla cena stavebních prací o 4 miliardy,“uvedl za Metrostav mluvčí firmy Vojtěch Kostiha.
Třeba Trojský most měl původně stát asi 400 milionů, nakonec to bylo asi 1,3 miliardy. Technologická část se zdražila o miliardu a dalším důvodem byl třeba i růst DPH. Daň se do roku 2015 zvedla z původních 19 na 21 procent.