Češi nepohřbívají blízké

Opuštěných lidí, jimž musí pohřeb vypravit obec, prudce přibývá. Během deseti let se jejich počet zvedl o více než tisíc procent.

PRAHA Ten nejlevnější pohřeb vyjde zhruba na osm tisíc korun. Jenže i tato částka je pro některé chudé Čechy příliš vysoká, aby ji byli ochotni zaplatit za své zemřelé příbuzné. Vedle toho populace stárne, zvyšuje se míra individualismu, stále více se rozpadá soudržnost rodiny, a tak přibývá i lidí, kteří zemřou zcela opuštění a pozůstalým za vypravení pohřbu nestojí.

Důsledkem je zvyšující se počet zemřelých, kterým musí pohřeb zaplatit stát nebo radnice. Před devíti lety se jednalo o necelou stovku případů, během desetiletí se toto číslo zvýšilo jedenáctkrát. A to ještě ve statistikách ministerstva pro místní rozvoj nejsou zaneseny stovky pohřbů, které ze svého zaplatily obce a nakonec peníze vydolovaly při tahanicích o dědictví zemřelého.

MF DNES zjišťovala, jak se to projevilo v šedesáti největších českých městech. Většina z nich nelichotivý trend potvrdila. Přitom takzvaný sociální pohřeb stojí včetně práce úředníků či právníků kolem deseti tisíc korun.

Třeba Karlovy Vary před pěti lety pohřbily dvacet opuštěných lidí, vloni jich bylo již o patnáct více. „Město tyto náklady uplatňuje buď v dědickém řízení, nebo není-li dědiců, žádá o náhradu ministerstvo pro místní rozvoj, takže vynaložené prostředky se obvykle městu vrátí,“říká magistrátní mluvčí Jan Kopál. Ještě výraznější nárůst zaznamenal nedaleký Cheb, v němž se počet těchto pohřbů zdvojnásobil, Šumperk či Písek, kde radnice zaplatila dokonce asi sedmkrát víc, a to jen za pouhé dva poslední roky.

I proto na tento problém pamatuje připravovaná novela zákona o pohřebnictví. Nově bude za slušné pohřbení každého občana, o něhož se dobrovolně nepostarali příbuzní, odpovědný výhradně stát. Zmenší se i byrokracie s tím spojená.