Každé sedmdesáté dítě trpí autismem
Za posledních deset let se počet autistických dětí v Česku zdvojnásobil
PRAHA Působí jako nevychované dítě, nereaguje na pokyny dospělých, se svými vrstevníky si nerozumí a každá drobná změna oproti zaběhnutému rituálu ho může rozhodit. Takzvaných autistických dětí za poslední roky výrazně přibývá.
„Zatímco v roce 2007 trpěl touto nemocí zhruba jeden člověk ze 150, dnes je autismem postiženo jedno dítě z 68,“říká dětský psychiatr Michal Hrdlička z FN Motol. Dvojnásobný skok potvrzují i lidé z terénu. „Máme dnes několikanásobně více klientů,“říká Magdalena Čáslavská, ředitelka Národního ústavu pro autismus.
„Poradce rané péče měl ještě před pár lety na starosti v průměru zhruba deset rodin, dnes jich je až padesát.“Za skokový nárůst autismu může podle lékařů nejen lepší diagnostika, ale také vyšší věk rodičů a větší počet předčasně narozených dětí. Autismus je totiž vrozená porucha mozku, o které se rozhoduje už v těhotenství. Zatímco před deseti lety měla žena první dítě v průměru ve svých 25 letech, dnes rodí ženy v průměru až po svých třicátých narozeninách. Vyšší riziko vzniku autismu u dětí však hrozí i s rostoucím věkem otců – své první dítě mají dnes muži až kolem 35 let.
Podle lékařů poslední studie jednoznačně ukazují, že za nárůst autismu nemůže očkování, jak si někteří rodiče myslí.
„Víme to jednoznačně díky rozsáhlým studiím z různých zemí, kde očkování není povinné. Výskyt autismu u dětí očkovaných i neočkovaných je přitom přibližně stejný,“poukazují dětští psychiatři. Odborníci i rodiče dětí se přitom shodují na tom, že nejlepším „lékem“na autismus je včasná diagnóza.
Na vlastní kůži to zažili například rodiče dnes už dvanáctiletého Šimona, který trpí jednou z forem autismu – takzvaným Aspergerovým syndromem. Dnes chlapec studuje na prestižní střední škole. Velká část autistů má však ještě další postižení, například mentální retardaci, a je odkázána na stálou péči druhých.
Dětská psychiatrická klinika v pražském Motole byla první v zemi, kde před devatenácti lety začali systematicky pracovat s autistickými dětmi. Tehdy to byla vzácná diagnóza. Dnes je běžná. „Společnost není připravena na to, až autistické děti vyrostou,“říká profesor Michal Hrdlička z této kliniky.
Počet autistických dětí se za deset let zdvojnásobil. Proč?
Výskyt roste strmě už třicet let a dá se předpokládat, že vrchol nás ještě čeká. Zatímco v roce 1975 trpěl autismem jeden z 5 000 lidí, v roce 1985 jeden z 2 500 a v roce 2007 to byl již jeden ze 150. Dnes je podle celosvětových dat autismem postiženo jedno dítě ze 68, tedy 1,5 % populace.
Je pravda, že hlavní příčinou nárůstu je lepší diagnostika?
Nárůst ADHD je oproti autismu poměrně malý. U hyperaktivních dětí se skutečně zlepšila diagnostika, ale počty nemocných jsou v absolutních číslech stále přibližně stejné. Oproti tomu u autismu je prokazatelný absolutní nárůst. V tomto jsou obě nemoci velmi odlišné. Ale je zajímavé, že máme poměrně dost autistických dětí, které jsou zároveň hyperaktivní 40–60 procent. – odhadem
Na rozdíl od jiných zemí u nás chybí studie, která by mapovala situaci v krajích. Jak by českým pacientům pomohla?
Epidemiologická studie autistických dětí u nás chybí. Nevíme, jaká je situace v krajích, jakými typy autismu trpí, jaký mají stupeň závislosti a podobně. Bez těchto dat přitom není možné plánovat zdravotní péči a sociální služby do budoucna. Dnes jsou tyto děti maličké, ale až půjdou do školy, budou potřebovat asistenta, a až dosáhnou dospělosti, budou potřebovat chráněné bydlení. Během pár let se počet dětí zněkolikanásobil a nikdo nedomyslel, že by mělo přibýt také odborníků. Autismus je časovaná bomba.
Psychiatři hlásí nárůst hyperaktivních dětí (aDHD). Zaznamenáváte případy, kdy je těžké diagnostikovat, zda jde o autismus, nebo těžší formu aDHD?