Dnes Prague Edition

Ilegálům v USA nastávají těžké časy

-

Tažení amerického prezidenta Donalda Trumpa proti ilegálním přistěhova­lcům vyvolává paniku. Vyhoštění hrozí nejen těm, kdo bez víz překročili hranice, ale i těm, kdo žijí s falešnými dokumenty. CHARLOTTE Ještě před dvaceti lety bylo pro přistěhova­lce daleko jednodušší zůstat v USA. Třeba v Kalifornii bylo možné získat americkou občanku a identifika­ční číslo, takzvané social security number (SSN), při obyčejné žádosti o řidičský průkaz. Stačil jen pas a turistické vízum, které se většinou dávalo na šest měsíců. Řidičák i SSN pak postačily k tomu, aby si turista mohl v zemi zařídit konto v bance nebo pronajmout byt. Na identifika­ční kartě sice byla poznámka, že neplatí pro zaměstnání, ale nikdo to moc neřešil. Číslo bylo pravé.

V USA tak zůstávalo i mnoho lidí z Evropy včetně Čechů. Tato přistěhova­lecká finta je už ale dávná minulost. Úřady zjistily, že se karta zneužívá, získat ji je proto nyní pro turistu nemožné.

Imigranti bez řádných dokumentů si našli další cestu. Identifika­ční číslo, bez kterého se při trvalém pobytu neobejdou, začali padělat. Stálo to více peněz, řádově stovky dolarů, ale dnes tak žije v Americe většina ilegálů. Nejen ti, kdo se do USA dostali nelegálně bez pasu, ale i ti, kdo překročili hranice s vízem.

A protože padělání dokumentů je kriminální čin, hrozí právě těmto lidem nyní deportace. Stačí málo, třeba dopravní přestupek. Policista prověří totožnost a to, že jsou „papíry“falešné, se díky elektronic­kým databázím snadno odhalí. Odchod do země původu pak bude jistý. Tito lidé mohou během několika hodin přijít o svůj veškerý majetek a být vyhoštěni.

Není přitom vůbec těžké ilegály potkat. Stačí oslovit zahradníka, rozhlédnou­t se po stavbách domů, pohovořit si s uklízečkam­i v hotelu nebo domech, najít paní na hlídání dětí, která má přízvuk.

„Jsem v Americe už přes dvacet let, přijela jsem na turistické vízum na Floridu ze Slovenska. Byla tam skupina Čechů, která mně zařídila načerno uklízení ve Walmartu. Pracovala jsem v noci a bylo to náročné,“vypráví mi čtyřicetil­etá pohledná blondýnka, která si nepřála být jmenována. Pochopitel­ně, její SSN je totiž falešné. „Později jsem začala uklízet domy, hlídala děti a vařila americkým rodinám. Našetřila jsem si dost peněz na auto, pronajala byt. Mám přítele, který je Na cestě domů

z Polska, jsme tady oba ilegálně, stejně jako většina našich známých, nikdo to ale neví,“dodává. Domů se nechystá a na početí dítěte, které by mělo naději v USA legálně zůstat, je už prý pozdě. Myšlenka na to, že celý její americký pobyt může skončit dopravním přestupkem, je pro ni děsivá.

Adrianno se nebojí říct své první jméno, je mu osmnáct a rodiče ho převezli ilegálně z Mexika do Los Angeles, když mu byly tři roky. Dokumenty, na které v USA celá rodina existuje, jsou evidentně falešné. „Žil jsem jako každé normální dítě, chodil do školy, dobře se učil, teď chci na univerzitu. Rodiče mně ale nedávno řekli, že jsme tady ilegálně. Byl to pro mě šok. Vůbec nevím, co mám dělat, vrátit se do země, kterou neznám? Čekat až nám na dveře zabouchají imigrační úředníci?“Adrianno může mít štěstí, protože deportace by se neměla týkat ilegálních imigrantů, kteří přišli do země s rodiči jako děti. Zpět do Mexika ale budou muset podle současných informací jeho rodiče.

Podobné a někdy doslova drastické případy rozdělení rodin jsou teď v amerických médiích denně. Lidé protestují, a nejenom imigranti. „Je to příšerné, ti lidé tady poctivě pracují, zastávají pozice, které jiní Američané dělat nechtějí, a řekla bych, že je dokonce dělají i lépe,“říká mi rozčíleně Barbara Gerhardová ze Severní Karolíny, ředitelka poškolní péče, která by se dala přirovnat ke školní družině.

Barbara se mi svěřuje, že mezi dětmi má aspoň dvě rodiny, o kterých si je jistá, že jsou v USA ilegálně. „Jsou z Jižní Ameriky, mohly by být příkladem, jak se o své děti vzorně starají,“dodává.

Mnoho Američanů souhlasí s tím, že by měli být deportován­i ilegální imigranti, kteří jsou nebezpeční. Falešné dokumenty obyčejný Američan nepovažuje za zločin, ale za přestupek z nutnosti přežít a pracovat.

Zdá se zatím téměř nemožné, že by mělo odhadovaný­ch jedenáct milionů ilegálů odejít. Američanům navíc budou v mnoha případech tito lidé chybět. Pokud se zeptáte, od koho si nechají uklidit dům nebo posekat zahradu, jestli od člověka z USA, nebo Mexika, odpověď je jednoznačn­á. Američané mají pocit, že se pro takové práce nenarodili, ale možná se to budou muset naučit.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia