Radnice ustoupila tlaku, umělci v dílně zůstanou
Radní Prahy 1 po nátlaku veřejnosti nakonec stáhli výpověď z nájmu pro majitele litografické dílny na Malé Straně. Přitom ještě včera trvali na vystěhování. MALÁ STRANA Nenápadný modrý dům stojící v Říční ulici na Malé Straně má bohatou historii. Téměř dvacet let zde žili a tvořili bratři Čapkové, ale jeho nejvýznamnější období se píše od roku 1935. Tehdy zde byla založena litografická dílna, ve které technikou kamenotisku postupně vznikly tisíce děl předních českých umělců. Své práce si zde nechávali tisknout například Adolf Born, Jiří Šalamoun, Oldřich Kulhánek, Kamil Lhoták, Jiří Slíva nebo divadelník a výtvarník Jiří Suchý.
Unikátní dílna odvrátila hrozící zánik v období druhé světové války a komunismu i složitou transformaci po roce 1989, nepřetržitě tak funguje už přes osmdesát let. Až nyní měla definitivně skončit. Radní Prahy 1, které objekt patří, se totiž v únoru rozhodli, že nájem vypovědí.
„Byl to pro mne šok, nikdo mě z radnice předem neinformoval, jaký mají záměr,“vypráví akademický malíř Martin Bouda, který před lety tradiční dílnu převzal.
Sám neví, co by po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty dělal, ale zřejmě by provoz definitivně skončil. Protože najít nové vhodné místo není jednoduché, navíc případné stěhování dvou tiskařských strojů, z nichž každý váží pět tun, by bylo téměř nemožné. Jejich přesun by si totiž vyžádal vybourání několika oken a části zdi, aby se k nim těžká technika vůbec dostala. 82 let
Své rozhodnutí ještě včera dopoledne hájila radnice Prahy 1. Podle její mluvčí Veroniky Blažkové se městská část rozhodla ukončit nájemní smlouvu, protože připravuje kompletní rekonstrukci objektu. Následně se měly uvolněné prostory využít jako spisovna, kam by se ukládaly dokumenty dopravních agend. Blažková zároveň důrazně odmítla spekulace, že by výpověď mohla souviset s developerským projektem, který v sousedství údajně plánuje soukromý investor.
Radnice si stanovila poslední únorový den jako datum, do kterého nejpozději pošle uměleckým tiskařům výpověď. Na poslední chvíli však obrátila. „Rada městské části Praha 1 se rozhodla stáhnout výpověď na adrese Říční 11 a ukládá tajemníkovi úřadu najít jiné vhodné prostory pro spisovnu dopravních agend, kterou městská část nutně potřebuje,“okomentovala včera odpoledne překvapivý zvrat Veronika Blažková. Proč se radní najednou rozhodli změnit názor, však neuvedla.
Na dnešním pravidelném jednání zastupitelstva první městské části se chystal Martin Bouda v interpelacích občanů vystoupit. Čerstvá informace mu tak změnila plány a s úlevou ji přivítal. „Samozřejmě mám obrovskou radost a děkuji všem, kteří nás podporovali. Zjišťuji, že šlo o obrovské množství lidí, díky nim snad dílna zůstane i pro další generace,“dodává Bouda.
Právě hrozba vystěhování vyvolala vlnu odezvy u řady odborníků i široké veřejnosti. Za záchranu se přimlouvalo například Národní technické muzeum nebo Sdružení českých umělců a grafiků Hollar. Podporu litografická dílna získala dokonce i od ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). „Zachování dílny podporuji, a pokud budu moci nějak pomoci, učiním tak, přestože je věc v gesci Prahy 1. Jsem přesvědčen, že vždy je nějaká naděje, jak se domluvit, existuje-li dobrá vůle,“sdělil pro MF DNES ministr, na kterého se před několika dny dopisem obrátili sami tiskaři.
Litografická dílna byla na sklonku první republiky založena známým pražským tiskařem Františkem Toclem, ale tehdy tiskla především nejrůznější nálepky, viněty, potisky Fakta Jaké tradiční pražské podniky loni skončily?
Knihkupectví Fišer v Kaprově obalů nebo například kolky. Věhlasní umělci si sem našli cestu až v pozdějších letech. Po roce 1948 byla znárodněna a i s celým svým vybavením připadla podniku Dílo pod Svazem českých výtvarných umělců. Po pádu komunismu dílnu odkoupil umělecký tiskař Jiří Lípa, od nějž ji pak převzal právě Bouda.
V současnosti se zde netisknou pouze významná umělecká díla, na prohlídky dílny sem přicházejí i třídy základních, středních i uměleckých škol. Pravidelně zde také fungují třítýdenní praxe studentů středních i vysokých uměleckých škol a dvakrát ročně probíhají i exkurze pro skupiny zahraničních turistů se zájmem o české grafické umění. Dílna spolupracuje také s řadou uměleckých skupin a neziskových organizací. Radnice Prahy 1 zřejmě začne hledat strategického partnera, který jí pomůže s provozem Nemocnice Na Františku. Důvodem jsou stoupající náklady na provoz nemocnice. Partnera by měla radnice najít takzvaným koncesním řízením, kdy městská část nadále zůstane vlastníkem nemocnice. Jméno partnera by mohlo být známo letos v listopadu. Provoz nemocnice stojí radnici ročně zhruba 50 milionů korun, v příštích letech se náklady můžou zvednout až na 80 milionů. „I při své ekonomické síle nebude moci radnice provoz v budoucnu financovat v předpokládaném rozsahu,“řekl radní Prahy 1 Daniel Hodek (ČSSD). O dalších krocích rozhodnou zastupitelé Prahy 1. (ČTK)