Teď, nebo nikdy. Ovečkin prahne po Stanley Cupu

Hokejový kanonýr Alexandr Ovečkin by se už teď mohl rozvalit na lehátku kdesi v Karibiku. S ledem by se setkával pouze při konzumaci míchaných nápojů. Se sličnou chotí Nasťou by založil rodinu. Experti by mu těžko mohli něco vyčíst. Na zimních stadionech si své odstřílel a odbojoval. Má vyděláno na několik životů dopředu.

Jenže v mysli jedenatřicetiletého útočníka plane neodbytná touha. Nechce se odebrat do penze coby další vynikající hráč, který nikdy nedosáhl na Stanley Cup. „Oči mu hoří, soustředí se na jediný cíl, bylo by velkou nespravedlností, kdyby nezískal nejslavnější klubovou trofej na světě,“tvrdí Pavel Lysenkov, reportér deníku Sovětskij Sport.

Jeho naděje v pouti za stříbrným mámením se rozjasnily v pondělí, kdy jeho Washington posílil americký reprezentant Kevin Shattenkirk ze St. Louis. Znamenitý ofenzivní bek, čtvrtý nejproduktivnější obránce v sezoně, byl asi nejatraktivnějším „žoldákem“na trhu před středeční uzávěrkou přestupů.

Manažer Brian MacLellan vyslyšel naléhání Ovečkina, aby sehnal co nejschopnější posilu před play-off. Za Shattenkirka a brankáře Pheonixe Copleyho obětoval dva mladé forvardy a dvě volby v draftu. Už tak báječnou sestavu, jež vládne NHL, vyšperkuje tvořivý zadák, specialista na přesilovky, o něhož usilovali i rivalové Capitals. Dychtili po něm Pittsburgh Penguins i New York Rangers, tedy mančafty, které v uplynulých sezonách Ovečkina a spol. ve Stanley Cupu zastavily.

MacLellanův tah tak dává smysl hned několikrát – pomůže jeho hochům a trochu ublíží konkurenci.

„Je to jasný vzkaz jeho klíčovým mužům: Už žádná zklamání. Letos to musíme dokázat. Přišel čas. Teď. Tenhle rok je náš,“píše NHL.com.

Washington se v Ovečkinově éře počínající podzimem 2005 ani jednou neprodral přes druhé kolo. Bohatýr s osmičkou na dresu posbíral mnoho individuálních cen, nastřádal přes tisíc bodů, jednou by mohl překonat téměř nedostižný gólový rekord, který drží Wayne Gretzky.

Jenže na olympiádách a ve Stanley Cupu musel spolykat koňské dávky vzteku a zklamání.

Byť ho odborníci už nyní řadí mezi dvacet nejlepších borců v dějinách NHL, Ovečkin není spokojený. Plahočí se za snem s nesmírným odhodláním, s nímž si jako kluk tahal výstroj po schodech do desátého patra moskevského paneláku. Táta Michail líčil, jak jednou večer přikvačil z kluziště: „Jen jsme slyšeli, jak se otevřely a zavřely dveře. Dál nic. Podívali jsme se do předsíně a tam Saša ležel na zemi. Vyčerpáním usnul.“

Ovečkina dál žene vzpomínka na bratra Sergeje, jenž ho přivedl k hokeji a podporoval jej, zatímco se rodiče o chlapce báli a raději by ho viděli na jiném hřišti. Sergej zemřel při autonehodě, když bylo Alexovi deset. „Ovie“si později nechal na tělo vytetovat anglický nápis: „Sergeji, jsi navždy v mém srdci.“

Býval sólistou. Jeden z českých parťáků, jenž si nepřál být jmenován, o něm kdysi ve Washingtonu otráveně pravil: „Všechno jde přes osmičku, přitom se vůbec nevrací.“

Jenže podobně jako Steve Yzerman nebo Mike Modano se i Ovečkin mění. „Dozrál,“tvrdí novinář Lysenkov. „ A ostatní už nehrají jenom na svou hvězdu.“

„Jsem Alexův fanoušek a nejvíc se mi na něm líbí ta jeho touha po Stanley Cupu,“řekl Gretzky pro CSN. „Obětuje pro něj cokoliv.“

Prošedivělý démon byl po pondělních utkáních NHL až pátým nejproduktivnějším Rusem (27+27 v 61 partiích). Jen v devíti mačích v zámořské kariéře nevypálil ani jednu ránu na branku, ale třikrát se to přihodilo v posledních třech týdnech. Podřizuje se kolektivu. Nebaží po další Richard Trophy pro krále střelců. Láká ho představa, že zvedá posvátnou mísu s masivním podstavcem. Ví, že lepší šanci už ve Washingtonu nedostane.