Žloutenka by se měla testovat

Žloutenka typu C se u nás běžně při vyšetření před nástupem do zaměstnání netestuje. Podle primáře Petra Smejkala z Kliniky infekčních nemocí Ústřední vojenské nemocnice by se testy dělat měly.

Jak moc může být nakažený člověk hepatitidou typu C, který pracuje ve zdravotnictví či v sociálních službách, rizikový pro své okolí?

Pokud člověk nemocný žloutenkou typu C dodržuje základní hygienické podmínky a nepřichází do styku s krví pacientů, tak není rizikový. To by se musel poranit o jehlu a tou jehlou jít pacientovi odebírat krev, což však uvádím extrémní příklad.

Měli by lidé s onemocněním hepatitidou typu C pracovat v těchto zařízeních?

Neexistuje nařízení, které by tyto lidi diskriminovalo, a já s tím souhlasím. Zvlášť pokud jsou na léčbě, tak je jejich virus téměř nulový.

Nemělo by se na tento typ žloutenky testovat u vstupních vyšetření?

Já si myslím, že by to určitě bylo dobře, a my jsme určitě pro to, aby to praktičtí doktoři častěji vyšetřovali, protože je dnes v populaci více hepatitidy C. Bylo by to určitě přínosnější i z ekonomického hlediska, protože prevence vždy stojí méně než léčba.

Jaké jsou projevy žloutenky typu C?

Nakažený člověk nemusí mít vůbec žádné projevy a může být takzvaně asymptomatický, tedy bez příznaků. Dokonce se uvádí, že až osmdesát procent lidí nemá žádné příznaky této infekce. V pokročilejším stadiu nemoci, pokud vůbec pokročí, protože tento virus se chová velmi nepředvídatelně, může nemocný zežloutnout nebo třeba dostat cirhózu.

O této nemoci se říká, že je to nemoc narkomanů...

U drogově závislých je to jeden z nejčastějších přenosů. Ale lze se nakazit i jinak. V sedmdesátých a osmdesátých letech se člověk mohl nakazit i třeba transfuzí.