Amazonský prales lidé změnili víc, než se dosud tušilo
BRASÍLIA Prales je termín pro lesní plochu v podstatě neovlivněnou činností člověka. Za jeho klasický příklad dnes slouží amazonský deštný prales. Jenže ouha: vědci nyní zjistili, že to tak úplně není. Podle nich pomíjíme změny, jakými prošel, než do oblasti dorazili první Evropané na konci 15. století.
Studie, kterou nyní zveřejnil vědecký magazín Science, konstatuje, že původní obyvatelé Latinské Ameriky amazonský prales podstatně ovlivnili. Lidé v této oblasti obdělávali půdu více než 8 000 let. Vysazovali například kakaovník či strom plodící para ořechy.
Přestože většina původních obyvatel po příchodu Evropanů postupně vymizela, dopady jejich činnosti jsou podle vědců v Amazonii stále značné. „Rozšiřování původního výskytu řady rostlin postupně změnilo přírodu v regionu,“říká šéfka studie Carolina Levisová z univerzity v nizozemském Wageningenu. „Amazonie zdaleka není tak nedotčenou, jak se nám dnes zdá,“doplnil Hans ter Steege, další člen týmu více než 40 vědců, kteří se na studii podíleli.
Levisová a její kolegové zkoumali složení amazonské přírody na celkem 1 170 místech a porovnávali ho s mapou více než 3 000 archeologických nalezišť dokládajících přítomnost člověka. Přišli na to, že některé druhy rostlin, například para ořechy a gumovník, které původní obyvatelé programově pěstovali, dosud tvoří podstatnou část pralesa, hlavně v jeho jihozápadní části. „Plíce světa“ To mimochodem svědčí také o tom, jak zalidněná v minulosti Amazonie byla.
„Nedávné archeologické průzkumy, především ty z posledních dvaceti let, dokládají, že původní komunity byly daleko větší a komplexnější, než se dosud předpokládalo. Tím měly zároveň výraznější dopad na dnes největší a nejrůznorodější prales na světě,“podpořil studii archeolog José Iriarte z britské univerzity v Exeteru.
Rozšiřovány byly přitom původními obyvateli nejen stromy k získávání potravy, ale i ke stavbě obydlí.
Amazonský prales se rozkládá na ploše více než pět milionů kilometrů čtverečních. Jeho podstatná část leží v Brazílii, zasahuje však i na území Peru, Kolumbie, Bolívie, Venezuely, Guyany, Surinamu či Ekvádoru. Bez ohledu na to, jak ho pozměnili původní obyvatelé, je stále nevyčerpaným zdrojem různorodosti druhů. Podle jiné studie, která byla zveřejněna minulý rok, může trvat při nynějším tempu ještě 300 let, než se podaří zdokumentovat všechny tamní odrůdy stromů – zatím jich bylo popsáno zhruba 12 000.