Klidný brankář Kozáčik: Věřím, že nám porážka neublíží

Chybělo pár desítek vteřin, aby udržel nulu a pomohl vydřít důležitý bod. Místo toho nakonec Matúš Kozáčik, brankář fotbalové Plzně, odcházel do kabiny v chumlu naštvaných spoluhráčů, od kterých létaly nadávky.

Slovenský gólman ale po porážce 0:1 na Slavii zachoval klid. Mezi novináře přišel s hlavou nahoře a odhodlaně zahlásil: „No, tak môžme!“Otázky odrážel bez emocí, kterých bylo předtím v zápase plno. Dostal taky spršku z kelímků piva jako spoluhráč Hejda? „Ne, nic takového.“

Jak vnímal divokou atmosféru? „Jsem rád, když je stadion plný. Bylo by lepší, kdyby takových zápasů bylo víc. Je dobře, že na nás lidi chodí, snad je bude fotbal bavit ještě víc.“

Není rozčarovaný? „Ani ne, takové góly padají. Nás už bylo o jednoho méně, slávisti dobře zahráli standardku a padlo jim to tam.“

Kozáčikovi je třiatřicet, má plno zkušeností, i za Slavii svého času chytal, porážka v důležitém utkání s ním nezamává. Gól v závěru ho Scházelo pár minut... mrzel stejně jako spoluhráče, ale věděl, že s Frydrychovou hlavičkou zblízka těžko mohl něco dělat.

„Tečovaný míč hlavou na první tyči, on byl pak na zadní sám a doklepával,“krčil Kozáčik rameny. „Věděli jsme, že to může být o jednom prohraném souboji – a vlastně to tak nakonec dopadlo. Důraz zápasu nechyběl, ale jeden souboj jsme nezvládli a hned z toho byl gól.“

Předtím mohl plzeňský brankář sledovat, jak spoluhráči bojují proti rozjeté Slavii, která se ze všech sil snažila ve vyhecovaném šlágru jara urvat tři body. Hlavně ve druhé půli, kterou poznamenalo vyloučení plzeňského Řezníka, se na Kozáčikovu bránu valily útoky. Některé skončily před šestnáctkou, jiné musel slovenský gólman řešit.

A nevedl si vůbec špatně. Držel naději aspoň na remízu, když vystartoval proti rozběhnutému Škodovi a zmenšil mu úhel, pak sebou musel mrsknout doleva, aby chytil první hlavičku Frydrycha.

V závěru mu práce přibývalo, ale vychytal i Mešanoviče a pak s trochou štěstí přežil obrovský závar, kdy zblízka zakončoval znovu Mešanovič a dorážku poslal mimo Hušbauer.

„Šancí měla Slavia dost. My jsme se taky před bránu dostali, ale ne do zakončení,“uznal. „Jestli je výsledek zasloužený? Slávisti bojovali, snažili se, chtěli vyhrát a to se jim nakonec povedlo.“

Tím se pro Plzeň situace mění – už nemá zisk titulu jen ve svých rukou. Ví, že když Slavia všechno vyhraje, sáhne si na trofej ona. Nezatřese to s týmem?

„Doufám, že nám to neublíží. V minulosti jsme podobné situace ustáli, věřím, že to zvládneme i teď,“tvrdí Kozáčik.

Pátý český titul se mu ale včera v Edenu vzdálil.