Češi chtějí tvrdší tresty za zločiny

Pravidla jsou příliš volná. Trestat by se mělo více a přísněji, nevyjímaje ani děti, myslí si Češi v exkluzivním průzkumu.

Lidé se v Česku cítí bezpečně, přesto volají po tvrdších trestech. Pro velkou část Čechů je přijatelnější popravit čtyři vrahy a omylem i jednoho nevinného než neodsoudit nikoho. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro iDNES.cz, kterým startuje seriál Zločin a trest.

V průzkumu, kterého se na přelomu ledna a února zúčastnilo 1 073 dotázaných, se server iDNES.cz snažil zmapovat, nakolik se lidé v Česku cítí bezpečně, zda se mohou domoci spravedlnosti nebo jak vnímají ukládané tresty.

K nejkontroverznějším patřila otázka, zda by lidé poslali se čtyřmi vrahy na smrt i nevinného. Pro odsouzení hlasovalo 45 procent respondentů, více než čtvrtina by raději neodsoudila nikoho. Zbylých 30 procent se nedokázalo rozhodnout. Podobné výsledky byly i u varianty s doživotím.

Trest smrti? Klidně

Jednoznačný je výsledek průzkumu v otázce zpřísnění trestů. Mnohem tvrdší postihy žádají dvě třetiny lidí, proti je jen deset procent. Median zjistil, že pro ostřejší tresty se vyjadřují hlavně respondenti nad padesát let. Lidé si navíc myslí, že za nejzávažnější zločiny by měly být trestány i třináctileté a čtrnáctileté děti, které v současnosti nejsou trestně odpovědné.

O změně trestní odpovědnosti se diskutuje často. Loni poslanci předložili návrh, podle kterého by bylo možné trestat děti za činy, za které dospělým hrozí doživotí.

Pro znovuzavedení trestu smrti se vyslovilo 53 procent dotázaných. Nejvíc zastánců má u lidí mezi 45 až 65 lety. Výsledek je podobný průzkumu CVVM z loňského června, kdy absolutní trest podpořilo 58 procent respondentů. Jeho podporovatelů dlouhodobě ubývá. Trest smrti byl v Československu zrušen v červenci 1990, jeho obnovení zapovídá Listina základních práv a svobod.

Svobody je příliš

V průzkumu Medianu se ukázalo, že podpora trestu smrti nesouvisí s tím, zda byl tázaný obětí zločinu. „Zkušenost s trestným činem nehraje významnou roli ve vnímání přísnosti trestů. Mnohem více se zde projevuje pocit ohrožení, ale i generačně podmíněné hodnoty. Lidé si myslí, že společnost má vynucovat pořádek, a mají pocit, že v současnosti jsou pravidla příliš volná,“podotkl sociolog Medianu Daniel Prokop.

Odstrašující, a tedy preventivní účinek trestu smrti přitom nebyl nikdy potvrzen.

„Obecně v zemích, kde trest smrti je a uplatňují ho, byť výjimečně, není pozorováno nějaké výrazné snížení závažné kriminality,“řekl iDNES.cz ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Miroslav Scheinost. Jako příklad uvedl některé státy USA.

„Osobně nevěřím na odstrašující účinek trestu smrti. Ten je ukládán za nejtěžší trestné činy, zejména vraždy. Když je člověk páchá v afektu, tak v té chvíli o trestu neuvažuje. U připravovaných vražd pachatel víceméně počítá, že nebude odhalen, a snaží se postupovat tak, aby vypátrán nebyl. U nájemných vražd je riziko potrestání součástí ceny,“dodal Scheinost.

Lidé odpovídali i na dotaz, jaký je podle nich význam vězení.

Nejvíce – 42 procent – uvedlo, že hlavním cílem je napravovat. Třicet procent vyzdvihlo funkci vězení jako místa, které izoluje zločince od společnosti. Dvacet pět procent jej vnímá hlavně jako trest.

V Česku v současnosti v 35 věznicích pobývá 22 688 vězňů (stav ke 14. únoru). — Čeněk Třeček, iDNES.cz