Vraždila, aby jí uvěřili
Ve tváři se jí zračí zadostiučinění. Jako by dosáhla svého. Konečně ji všichni poslouchají. Michelle Sudků, dříve Karolína Škodová, konečně všechny přesvědčila, že je nemocná a nebezpečná. Musela však kvůli tomu zabít. Bez okolků a otevřeně popisuje před senátem pražského městského soudu své myšlenky. Zjevně se jí líbí být středem pozornosti. Pro psychopaty s histrionskými rysy typické.
Před útokem na čtyřiadvacetiletou dívku na WC v kavárně Dobrá trafika na pražské Malé Straně ji prý zbili na ubytovně spolubydlící. Nahromaděné emoce chtěly ven. Napadené se naštěstí povedlo vsunout mezi tričko, které čtyřiatřicetiletá Michelle použila jako škrtidlo, obě ruce a křikem přivolat pomoc. Jak později řekne jeden ze znalců, nebýt těch rukou, dívka by nepřežila.
„Policajti se mě ptali, jestli to zopakuju, a já řekla, že jo. Tak mě nechali odvézt do Bohnic. Tam na mě znovu přišly deviantní myšlenky. Jedna pacientka si na mě dovolovala, a tak jsem jí pohrozila, ať si na mě dá pozor. Chtěla jsem ji znásilnit. Když mě propouštěli, říkám doktorům, že nemám kam jít. Že nemám peníze na nocleh a můžu někoho zabít,“pokračuje žena před soudem.
V té chvíli nikdo netušil, že to myslí vážně. Nikdo nedohlédl, jak moc jí vadilo, že všichni její potíže podceňují. A tak tři hodiny po propuštění z Bohnic zamíří do smíchovského nákupního centra. Vezme z regálu nůž, vyčíhne si zákaznici a vší silou ji bodne do hrudníku a do břicha. Napadená nemá žádnou šanci.
Michelle tvrdí, že se jí v tu chvíli zatmělo v hlavě. Dnes prý činu lituje a pozůstalým se omlouvá. „Ta paní byla hezká a hodná, brečela jsem pak nad jejíma fotkama. Neměla jsem ji zabíjet,“vypovídá před senátem. Nepříliš přesvědčivě.
V každém případě si příroda s Michelle zle zahrála. Probuzená sexuální deviace – sadismus – se v kombinaci s těžkou poruchou osobnosti stala třaskavou směsí. A aby toho nebylo málo, obžalovaná od čtyř let žila s pocitem, že je v cizím těle. Dokonce jí v roce 2013 povolili změnu pohlaví a začala brát mužské hormony.
Michelle sugestivně popisuje, jak ji podle ní změnily. „Pod vlivem testosteronu se u mě objevily sadistické myšlenky. Když jsem pracovala v nemocnici, toužila jsem uškrtit už jednu zdravotní sestru na onkologii. Vyndat z ní játra, srdce a ledviny, usmažit je a sníst. Prostě jsem dostala chuť na lidské maso.“
Její proměnu v muže lékaři zastavili, skončila na izolaci v bohnické léčebně. Určitou agresivitu u sebe pozorovala vlastně už v dětství. Jak soudu přiznala, týrala zvířata, pohled na krev jí dělal dobře.
„Proč jste to nějak neřešila?“ptá se státní zástupkyně Jana Murínová. „Protože mi to nedošlo. Mám IQ jen 74, jsem prostě hloupý člověk,“zní odpověď.
Je Michelle monstrum, nebo nešťastná hříčka přírody? Jak je možné, že až do svých Kristových let žila bezúhonně a po maturitě léta pracovala jako zdravotní sestra? Sama to dává do souvislosti se změnou pohlaví: „Když jsem dostávala injekčně testosteron, začala jsem mít sadistické myšlenky a od té doby se to se mnou táhne. Nepřišili mi pohlavní úd, abych nikoho neznásilnila, nevyoperovali mně vaječníky, já se však stále cítím jako muž v ženském těle.“
S těmito slovy koresponduje vyjádření jednoho ze svědků, záchranáře Michala Berana, který asistoval shodou náhod u obou činů. „Když jsme ji vezli z kavárny do Bohnic, v autě mi vyprávěla, že chtěla být mužem, ale nějak se to zvrtlo. Teď prý se bojí, že někomu ublíží.“ Co s ní bude dál?
Napadená dívka řekla přivolaným policistům, že nechce podat trestní oznámení, protože chápe, že dotyčná osoba je nemocná. Potřebovala incident co nejdříve dostat z hlavy, ne chodit někam svědčit. Zhasla tak další možnost následné vraždě předejít.
Primáři oddělení 23 Marku Pávovi, který pacientku v den vražedného útoku v Tesku z Bohnic propouštěl, se zdály její vyhrůžky, že někomu ublíží, nevěrohodné. Myslel si, že to jsou jen její fantazie a ve skutečnosti si chce v léčebně zajistit nocleh.
U soudu vypovídají rovnou dvě dvojice znalců, kteří se až na drobnosti shodují. Jen první útok Michelle v kavárně měl podle nich sexuální podtext. V Tesku už vraždila z frustrace a zloby, že jí lékaři nevěří, a z nenávisti vůči lidem. Aby odreagovala nahromaděné napětí.
V době obou útoků sice už hormony nebrala, ale nastartovaná agresivita přetrvala. Důvod, proč ji v Bohnicích zřejmě podcenili, vysvětluje jeden ze znalců, sexuolog Jaroslav Zvěřina: „U žen se vyskytují deviace jen vzácně, nejsou tak prozkoumané a je problém je léčit. Utlumit sexualitu u žen nejde tak jako u mužů.“
Také jeho kolega Petr Weiss se lékařů v Bohnicích zastává: pokud nemá pacientka nařízenou ochrannou léčbu, není v jejich moci ovlivnit její chování. „Je těžké objektivizovat její fantazie. Na to nemáme žádný rentgen,“říká profesor Weiss.
Při slovech znalců stojí Michelle jen kousek od nich. Je totiž nedoslýchavá a soud jí musí dát možnost na vyjádření expertů zareagovat. Ona však jejich vyjádření do puntíku akceptuje.
Verdikt soudu uslyší už dnes.