Wi-fi lavičky? To je snad hloupý vtip

Již na začátku března vím, že rok 2017 pro mne bude památný. I kdyby jeho zbytek nepřinesl další překvapení, již dnes mám důvod, proč si ho zapsat do paměti. Poprvé, ale opravdu poprvé mám plné zuby zimy a všeho, co s ní souvisí. Dosud jsem ji v jakékoliv formě úspěšně toleroval s vědomím, že mám dost zimního oblečení, a hlavně, že mám suchý a teplý dům, kam se můžu schovat. Ani občasná kalamita mi nedokázala zkazit náladu.

Dovolte, abych vysvětlil, proč mne letošní zima dostala do blbé nálady.

Před svým návratem do Čech jsem žil 44 let v rodinném domku na Long Islandu, zhruba hodinu autem na východ od New Yorku. Mělo to výhody i nevýhody. Na výhody si člověk snadno zvykne a na to špatné se snaží zapomenout.

Velkou výhodou života v Glen Cove bylo, že jsem dýchal čistý vzduch, pil nezávadnou, chutnou vodu a těšil se z klidu. Při snídani jsem z okna viděl do naší zahrádky, kde se honily veverky. O zamořených oblastech na Ostravsku a v severních Čechách jsem jen četl, průmyslový smog jsem nikdy nemusel dýchat. Až letos v zimě v Praze.

Bylo to depresivní. Nebyl jsem na to připraven ani fyzicky, ani mentálně. Občas mě i cosi škrábalo v krku, odkašlával jsem. Některé dny jsem si myslel, že na mne jde chřipka. Nešlo ovšem o nachlazení, ale o inverzi. A byly dny, kdy mne napadaly myšlenky typu, tak proto jsem se vrátil do rodného kraje, abych se bál zhluboka nadýchnout, vyjít z domu, těšit se z přírody, i té zimní? Jak se můžu udržovat v dobré fyzické kondici, když se nemůžu – neměl bych se – pořádně zadýchat? A co ostatní senioři, malé děti, mládež? Neumím si představit, že by v takovém prostředí vyrůstaly kdysi moje děti, dnes moji čeští a američtí vnuci.

Navíc ty mrazy, které tak zdecimovaly ptactvo, že ke krmítku na balkoně přilétaly jen dvě sýkorky! Kde byli ostatní ptáci? „Výhoda“je, že i holubů ubylo, a tak jsem drhnul pokaděnou podlahu na balkoně od Nového roku zatím jen jednou. A týdny trvající náledí, kdy chodníky v sídlišti, kde bydlím, nebyly posypané...

Loni v prosinci vydala agentura ČTK zprávu pod titulkem „Krnáčová: V příštím roce začne instalace laviček s wi-fi signálem.“Počáteční investice 4 miliony korun. Když jsem tu zprávu četl, jen jsem kroutil hlavou. Wi-fi lavičky?! To je vtip?

ČTK dále oznamovala, že v rámci Smart City chce metropole využít moderní technologie pro zlepšení kvality života obyvatel. Nezisková organizace Transparency International nedávno informovala, že příprava těchto projektů (nejen wi-fi laviček) může Prahu ročně stát až 300 milionů korun.

A to mě vede k závěru mé dnešní Zpovědi.

Milá paní starostko hlavního města Prahy. Chcete uspět ve volbách? Chcete získat další voliče? Je to jednoduché: vylepšete jejich životní prostředí. A není k tomu zapotřebí moderní technologie. Zapomeňte na takové ptákoviny, jako jsou wi-fi lavičky, a připravte se na zmírnění příští inverze, která jistě přijde.

A z těch 300 milionů korun vám ještě zbude dost peněz na zlepšení údržby města. Opravte, upravte, vyčistěte, umyjte a čerstvě natřete zanedbané stanice tramvají a autobusů, hlavně ty zapomínané, mimo turistické centrum města. Obnovte, modernizujte chátrající a zanedbané parčíky a plácky mezi činžáky. A lavičky.

Zaměřte se na to. Pražané to ocení. Ukousne to kus z blbé nálady. A usnadníte nám rozhodování, koho volit.

A když ne kvůli volbám, je to ve vašem popisu práce!