Britský plán pro brexit má další problém – Severní Irsko
Po parlamentních volbách v Severním Irsku posílila republikánská Sinn Féin, která chce vše, jen ne odejít z EU. BELFAST Není to jen separatistické Skotsko, které dělá britské premiérce Therese Mayové během vyjednávání podmínek odchodu Británie z Evropské unie starosti. Po parlamentních volbách v Severním Irsku, v nichž posílila republikánská a proevropská strana Sinn Féin, se ke slovu hlásí i tato část království.
Irové v Severním Irsku, stejně jako Skotové, v loňském červnovém referendu hlasovali pro setrvání Británie v Evropské unii, proti brexitu bylo 56 procent severoirských voličů. Naopak lidé v Anglii a Walesu hodili hlas pro vystoupení z EU. Nyní si Irové podobně jako hlasitější Skotové stěžují na to, že celostátní politika se dělá jen v Londýně a bez ohledu na zájmy celé země.
V Severním Irsku mohou nyní nabývat na síle separatistické tendence a pevnější postoj proti nechtěnému vystoupení z EU. Změny se tu však dějí spíš pomalu a nenápadně, stranou větší pozornosti britské veřejnosti. Stejně tak jako volby do severoirského parlamentu, které tu proběhly minulý týden.
V nich dosáhla historického úspěchu katolická a proevropská strana Sinn Féin, která podporuje irský republikanismus a hlásí se k odkazu Irské republikánské armády (IRA). S 27 křesly ze 108 se nyní stala vůbec nejsilnější tamní nacionalistickou stranou.
Jen o křeslo víc pak ve volbách 2. března dostala vládní Demokratická unionistická strana (DUP), která je protestantská, probritská Komplikace s brexitem Dodatky asi zdrží jednání
a prosazuje sociálně konzervativní program. Pod vedením předsedkyně Arlene Fosterové získala 28 křesel, o deset méně než v minulých volbách.
DUP podporuje jednotnou Británii a společně s tím také její vystoupení z EU. S náskokem jednoho křesla je sice stále nejsilnější stranou v severoirském parlamentu, ale zdaleka už není stranou dominantní. Sinn Féin, která působí i v Irské republice, naproti tomu dlouhodobě usiluje o odtržení Severního Irska od Británie a sjednocení obou částí ostrova.
Zatímco po minulých volbách DUP od Sinn Féin dělil rozdíl 40 tisíc hlasů, nyní už je rozdíl mezi oběma stranami jen asi 1 200 hlasů. Sinn Féin, vedena Michelle O’Neillovou, přičítá svůj úspěch kritice plánů Londýna ohledně brexitu a také tomu, že se snaží vyjednat pro Severní Irsko v rámci EU „zvláštní status“, i přesto, že v Londýně tato ambice nemá žádnou podporu.
Vedle Sinn Féin si o dvě procenta polepšila liberální Alianční strana Severního Irska s předsedkyní Naomi Longovou. „Nikdo teď netuší, co všechno může následovat. Dokážou charizmatické předsedkyně Sinn Féin a Aliance najít společnou řeč s předsedkyní DUP a vytvořit novou vládu?“ptá se v komentáři pro deník The Guardian někdejší státní tajemník pro záležitosti Severního Irska Peter Hain.
Podle Haina nyní také velmi záleží na tom, jak se k výsledkům voleb postaví Londýn a „zda bude i nadále nepokrytě stranit DUP“. Dodává, že si není jistý, „zda britská vláda vůbec rozumí tomu, o co v severoirské politice jde“.
Takzvaný tvrdý brexit, jak jej před časem ohlásila premiérka Mayová, by totiž dopadl tvrdě i na Severní Irsko – mnohem více než na Skotsko. Po odchodu z EU by totiž mezi Irskou republikou a Severním Irskem nastala složitá situace a mezi oběma celky by musela vzniknout nová hranice, která by oddělovala Irsko jako členskou zemi EU od nově samostatné Británie.
Pět set kilometrů dlouhá hranice by znamenala konec volného pohybu osob a nejsou vyloučeny ani důsledky pro příměří v Severním Irsku. Je to jednoduchá logika: čím tvrdší brexit, tím tvrdší hranice.