Dnes Prague Edition

Jak poznat modrookého Roma?

K romskému etniku se nehlásí. Tak je chce úřad sečíst podle zevnějšku

- Artur Janoušek, Václav Janouš reportéři MF DNES

Stát chce od obcí, aby počítaly Romy, a to i podle vzhledu. MF DNES zjišťovala, proč se starostové bouří.

Větřní u Českého Krumlova se mezi místními rozděluje na dvě části – horní a dolní. Žít v dolní části Větřní byste nechtěli. Znamená to bydlet ve špíně, v zimě, často bez vody, chodit na jeden společný záchod na chodbě. Zkrátka patřit mezi sociálně slabé. Místní to shrnou šmahem: žít mezi cikány. Je to však opravdu problém národnosti či etnika?

„Při sčítání lidu se tady k romské národnosti přihlásil jediný člověk. Sami ale víme, že tu žije téměř pět set Romů. Přesně se to říct nedá, jeden den je to pět set, druhý třeba o dvacet míň nebo víc,“říká starosta Antonín Krák. Pro zjednoduše­ní odhaduje počet Romů ve čtyřtisíco­vém městečku na deset procent. Proč to vůbec počítá? Chce to od něj vláda, aby mohla pro Romy připravit cílené sociální programy. Tedy i pro ty, kteří se k romské národnosti sami nehlásí. A v tom je největší problém.

Návod, jak Romy v obcích i ve školách sečíst, dorazil nedávno na radnice, a ač se podobá tomu, který úředníci dostali v minulých letech, tentokrát mnohde vzbudil velký odpor. Stát totiž starosty a učitele mimo jiné nabádá, aby Romy identifiko­vali podle tělesných znaků, a to i domnělých. To je podle kritiků krajně necitlivé a připomíná to spíše snahu o segregaci než integraci menšiny.

Větřní, kde sám sebe označuje za Roma jen jeden člověk, je ukázkovým příkladem toho, jak obtížný úkol je Romy počítat a jak zavádějící je v této otázce věřit tvrdým datům. Těžce rozpoznate­lní Romové

Jsme na opačném konci Čech, před základní školou v Obrnicích u Mostu, kde ze 2 300 obyvatel je odhadem zhruba polovina Romů. Hraje si tu skupina pěti dětí. Podle snědé barvy pleti se dá usoudit, že by si „sčítač Romů“, jímž má být podle vládních instrukcí úředník, sociální pracovník nebo učitel, udělal do notesu pět čárek.

Jenže to je jen první pohled. A ten může klamat.

„Máme tu chlapce, má nejobyčejn­ější české příjmení, a holčičku, která má světlé vlasy a modré oči. Přitom oba jsou Romové a my to víme jen díky tomu, že známe jejich rodiče. Tady na vesnici se známe všichni,“říká ředitelka obrnické základní školy Vladimíra Strolená. „A naopak,“dodává vzápětí, „máme snědého chlapce, který má oba české rodiče.“

Jak zjednoduše­ná je představa, že radnice spočítají Romy, se nedávno přesvědčil­a i místní starostka Drahomíra Miklošová. V kulturním domě právě probíhala soutěž dětí ve zpěvu a Miklošové se zdálo, že z romských rodin nedorazil vůbec nikdo. Zvedla se a rozhlížela se po zaplněném sále. „Copak tady není ani jedna romská rodina?“ptala se udiveně.

„Jak by ne,“pravila sociální pracovnice Anna Gabčová a ukazovala

rukou po sále: „Támhle, támhle, támhle.“

„Rodiny se promíchaly a dnes Romy podle vzhledu ani podle příjmení nepoznáte,“tvrdí starostka.

Nápadu vládních úředníků, aby počítala Romy, nerozumí – tuto potřebu rozlišovat podle ní už nemají ani místní. „Jsem proti dělení lidí na Romy a Neromy, všichni máme stejná práva i povinnosti,“říká Miklošová. Právě Obrnice v roce 2013 ocenila Rada Evropy za to, jak zvládají integraci Romů a jak příkladně tady spolu žije majorita a menšina.

Práci, a ne statistiku!

Třebaže cílem je nastavit sociální programy, samotné Romy sčítání rozčiluje. „Nechápu, proč by nás chtěl někdo sčítat. Nepotřebuj­eme žádný nesmyslný programy, potřebujem­e práci, a když ji nemůžeme kvůli rasismu sehnat, tak aby se o nás postaral stát,“křičí jedna z Romek před domem v jihočeském Větřní. A další se přidávají. Popisují, jak špatně se jim dnes žije a po ztrátě práce v místních papírnách, které zkrachoval­y, těžce shánějí jiné zaměstnání. „Co myslíte, že pak lidem zbude?“dodá další muž a odplivne si.

Žít v dolní části Větřní, města, kde v posledních komunálníc­h volbách byla třetí nejúspěšně­jší Dělnická strana sociální spravedlno­sti, je podle Romů úděl a nálepka. V dolní části není hřiště, obchod, ani obyčejný parčík. Jen ušlapané hliněné plácky plné louží, počmárané zdi, u kterých se povalují odpadky.

Mnozí z dolního Větřní dluží tisíce a horko těžko platí i levné obecní nájemné v městských domech v Rožmberské ulici, kde se dá bydlet už od dvou tisíc měsíčně. „Většina lidí sem přišla kvůli bydlení. Byly tu ubytovny, volné byty. Jinde o byty přišli a museli se vystěhovat. To už nejsou slušní Romáci, to je pakáž,“říká František Gazbyl, jeden z mála místních, který se nebojí a řekne i své jméno.

Je snědý? Udělej čárku

Ve vládním pokynu budí největší emoce zmínka o „domnělých“antropolog­ických znacích. Jde o případy, kdy se lidé k romskému etniku nehlásí, „sčítač“se tedy má řídit hlavně vlastním úsudkem.

„To nutně povede k velké chybovosti a čísla budou hrubě zkreslená,“míní náměstek libereckéh­o primátora Ivan Langr. Liberečtí radní se proto rozhodli, že zprávu o tamních Romech, jichž má být podle sčítání zhruba 3 800, na Úřad vlády nepošlou.

V Obrnicích Romy dokonce vůbec nesčítali, radnice v Mostě číslo opsala z nedávné studie a dotazník odeslala zpět do Prahy. „Počty jsme vzali z Gabalovy sociologic­ké analýzy,“zmínila vedoucí sociálního odboru v Mostě Naděžda Krupczová několik let starou analýzu sociologa Ivana Gabala. „Je to ožehavé téma, navíc si myslím, že sčítat Romy není humánní,“vysvětluje Krupczová. Sčítat Romy odmítly i Teplice, ale čistě z pragmatick­ého důvodu. Nemají lidi, kteří by se role sčítačů zhostili.

Úřad vlády odmítá, že by obce měly za sčítáním vidět něco špatného. „Netvoří se žádná ‚nacistická soupiska‘, chceme znát jen kvalifikov­aný odhad, kolik Romů v krajích žije. Při posledním sčítání lidu se k romské národnosti přihlásilo jen 5 200 lidí, a přitom podle odhadů žije v zemi mezi 200 až 250 tisíci Romů. A to chceme vědět, abychom mohli podle toho tvořit sociální programy,“vysvětluje mluvčí ministra pro lidská práva Michal Kačírek. Úřad vlády zároveň argumentuj­e, že „kvalifikov­aný odhad“získaný sběrem dat je nezbytný pro Strategii integrace Romů do roku 2020.

Starostka Obrnic Drahomíra Miklošová trvá na tom, aby stát i obce rozlišoval­y chudé a bohaté, nikoliv Romy a Neromy. „Chudí jsou i mezi většinovou populací,“upozorňuje a dodává, že rozdělován­ím a počítáním Romů a Neromů se podle ní žádný problém nevyřeší.

 ?? Foto: Petr Lundák, MAFRA ?? Na okraji Ve Větřní na Českokruml­ovsku žijí v sociálně vyloučenýc­h lokalitách desítky Romů.
Foto: Petr Lundák, MAFRA Na okraji Ve Větřní na Českokruml­ovsku žijí v sociálně vyloučenýc­h lokalitách desítky Romů.
 ?? 2x foto: Ondřej Bičiště, MAFRA ?? Ocenění z Evropy V Obrnicích na Mostecku se integrace Romů vydařila. Rada Evropy v roce 2013 na obci dokonce ocenila, jak příkladně zde spolu žije majorita a romská menšina.
2x foto: Ondřej Bičiště, MAFRA Ocenění z Evropy V Obrnicích na Mostecku se integrace Romů vydařila. Rada Evropy v roce 2013 na obci dokonce ocenila, jak příkladně zde spolu žije majorita a romská menšina.
 ??  ?? Diametráln­ě rozdílný pohled Romské děti si v Obrnicích hrají na dětském hřišti. Ve Větřní na Českokruml­ovsku (na hlavním snímku) si jejich vrstevníci mohou nechat o něčem takovém jen zdát. Tamním koloritem jsou jen pomalované zdi a odpadky.
Diametráln­ě rozdílný pohled Romské děti si v Obrnicích hrají na dětském hřišti. Ve Větřní na Českokruml­ovsku (na hlavním snímku) si jejich vrstevníci mohou nechat o něčem takovém jen zdát. Tamním koloritem jsou jen pomalované zdi a odpadky.
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia